Páni ze Zástřizl

Páni ze Zástřizl
Země	Moravské markrabství Moravské markrabství
Zakladatel	Sulislav (?)
Rok založení	13. století
Poslední vládce	Karel František († 1687)
Současná hlava	rod vymřel
Větve rodu	Prakšičtí ze Zástřizl, Morkovští ze Zástřizl, Lechvičtí ze Zástřizl, větve kunkovická (†), pavlovická (†)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Páni ze Zástřizl (německy von Zastrizl) byli starý moravský vladycký rod, který pocházel ze Zástřizl jihozápadně od Kroměříže.

Historie

Jako pravděpodobný předek se uvádí zemský stolník Sulislav, který žil na počátku 13. století. Ve 14. století se rod rozdělil do tří větví. Linie držící Kunkovice vymřela velmi časně, podobně jako větev vlastnící Pavlovice.

Rod svůj původ odvozuje od obce Zástřizly východně od Kroměříže, nedaleko od hradu Buchlova, kde měl svou tvrz. Ačkoli první písemné zmínky o tomto rodu jsou až ze 14. století, Počátky rodu sahají do 12. století, zřejmě do 2. poloviny. V Zástřizlech bratři Jindřich a Protivec založili dvě odnože této větve. Jan roku 1544 zakoupil Buchlov, Židlochovice, působil jako komoří Markrabství moravského. Jaroš pocházel z odnože, které patřily Morkovice, a pomáhal Ctiborovi Tovačovskému z Cimburka právními radami při sestavování Zemského zřízení.

Václav během stavovského povstání sloužil jako zemský soudce.

Rodu mimo jiné patřily Buchlovice, Boskovice, Náměšť na Hané, Letonice a Svatobořice. Prakšická větev při konfiskacích ztratila značnou část majetku, neboť většina členů této větve se aktivně zapojila do povstání vzbouřených stavů. Bernard Prakšický ze Zástřizl věznil olomoucké kanovníky a poté byl zvolen direktorem za rytířský stav, po porážce na Bílé hoře přišel o statky on i další člen větve Jan.

Ostatní členové Morkovské větve rodu se přidali na císařskou stranu, avšak již v roce 1687 smrtí Karla Františka vymřel rod po meči.^[1] Sňatkem Zuzany Kateřiny Liborie Prakšické ze Zástřizl (provdané a ovdovělé Morkovské ze Zástřizl) v roce 1688 s knížetem Walterem Xaverem z Ditrichštejna přešlo vlastnictví panství Boskovice na mocný rod Ditrichštejnů.

Erb

V červeném štítu nosili stříbrnou heraldickou lilii, která byla stejná jako u Beřkovských ze Šebířova, přestože tyto rody nemají nic společného. V klenotu měli na přilbě stejnou lilii jako ve štítu nebo tři pštrosí péra.

Příbuzenstvo

Spojili se s Petřvaldskými, Žerotíny, Bítovskými ze Slavíkovic, z Víckova, z Bílkova, z Korotína či Ditrichštejny, či s Tluky z Tošanovic.

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola ze Zástřizl, s. 185. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Páni ze Zástřizl na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	Biblio: 9a89861d-6eef-4ad2-b90f-32817d19d887 NKC: mub2017945387 VIAF: 560149196582074791438