Písecká pahorkatina

Písecká pahorkatina
Písecké hory, část Písecké pahorkatiny
Nejvyšší bod	633 m n. m. (Velký Mehelník)
Rozloha	1 139,8 km²
Střední výška	443 m n. m.
Nadřazená jednotka	Táborská pahorkatina
Sousední jednotky	Blatská pánev, Putimská pánev, Horažďovická pahorkatina, Březnická pahorkatina, Votická vrchovina, Soběslavská vrchovina, Lomnická pánev, Lišovský práh
Podřazené jednotky	Mehelnická vrchovina, Zvíkovská pahorkatina, Milevská pahorkatina, Bechyňská pahorkatina, Týnská pahorkatina, Ševětínská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Horniny	granity středočeského a moldanubického plutonu
Povodí	Vltava, Otava, Lužnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IIA-3A
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Písecká pahorkatina je geomorfologický podcelek západní části Táborské pahorkatiny. Rozkládá se na ploše 1 139,8 km²^[1] v severní části Jihočeského kraje.

Písecká pahorkatina má členitý, erozně denudační reliéf. Ten je rozčleněný hluboce zaříznutými až kaňonovitými údolími Otavy, Vltavy, Lužnice a jejich přítoků (Židova strouha, Smutná, Lomnice, Hrejkovický potok) a na západě a východě také tektonickými poruchami. Střední výška oblasti je 443 metrů, nejvyšším bodem Písecké pahorkatiny a Píseckých hor je Velký Mehelník se 633 metry. Převažujícími horninami jsou granitoidy středočeského a moldanubického plutonu, metamorfované horniny moldanubika s četnými vložkami, místně se zde vyskytují i senonské a neogénní sedimenty.^[1]

Členění

Písecká pahorkatina se dále dělí na šest geomorfologických okrsků:

• Mehelnická vrchovina (nejvyšší vrchol: Velký Mehelník 633 metrů)
• Zvíkovská pahorkatina
• Milevská pahorkatina
• Bechyňská pahorkatina
• Týnská pahorkatina
• Ševětínská vrchovina

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Písecká pahorkatina na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.