Pěšice

Pěšice
Pěšice kaple
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Řepníky
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°55′7″ s. š., 16°4′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	47 (2021)[1]
Katastrální území	Pěšice (2,28 km²)
Nadmořská výška	395 m n. m.
PSČ	538 54
Počet domů	44 (2011)[2]
Pěšice
Další údaje
Kód části obce	145211
Kód k. ú.	745219
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěšice (německy Pieschitz) jsou malá vesnice a část obce Řepníky v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Řepníků. Pěšice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,28 km².^[3]

Název

Původní název vesnice Pušice byl odvozen z příjmení Půch ve významu ves lidí Půchových. Tvar Pěšice vznikl nejspíše během 17. století. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Pusic (1226), Jonsdorph (1347), Gansdorff (1354), Bussicz (1402), Pušice (1417), Puštice (1417), z Pušic (1419), Pussicze (1547), Pessicze (1623), Pussycze (1646), Pěssicze (1654), PUssycze (1654), Pussycze (1679), Piessycze (1719), Pieschitz (1789), Pieschitz a Pěssice (1837) a Pěšice (1854).^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1226, kdy se připomíná Služek z Pušic jako svědek.^[4]

V 19. století ve vesnici stálo 47 obytných stavení, ve kterých žilo přes 200 obyvatel české národnosti, kteří se většinou věnovali zemědělství. Již v 19. století byly v této malé obci utvářeny spolky. V roce 1893 byl do Pěšic povolán odborník z Hranic na Moravě, který provedl průzkum terénu a v roce 1895 zde bylo založeno Vodní družstvo, které opatřovalo vodu samočinným čerpadlem „trkačem“. Z dalších spolků lze jmenovat organizaci domkářů a malorolníků Domovina, politickou organizaci Republikánské strany československého venkova, Československou stranu lidovou i organizaci Republikánského dorostu. Před první světovou válkou zde bylo Mlékařské družstvo – společnost s ručením omezeným. V roce 1922 vznikl Okrašlovací spolek. V roce 1930 byl utvořen pěvecký kroužek při církví československé, který účinkoval při bohoslužbách ve zdejší obci i v obcích okolních. V roce 1925 byl založen Sbor dobrovolných hasičů v Pěšicích.

Přírodní poměry

Přírodní památka Kusá hora je lesní komplex Štěncem, Pěšicemi, Řepníky a Srbci. Jde se o členité území na podkladu opuk s bučinami, dubohabřinami a teplomilnými doubravami. Roste zde např. střevíčník pantoflíček, medovník meduňkolistý, vstavač nachový, zapalice žluťuchovitá. V mokřadu u rybníka roste prstnatec pleťový a šišák hrálovitý. Součástí chráněného území je i Štěnecký rybník.

Pamětihodnosti

• Na západním okraji vesnice se nachází pěšické tvrziště ze třináctého až patnáctého století.^[5]
• Na ostrožně nad Řepnickým potokem se dochovaly pozůstatky pěšického hradiště.^[6]
• Kaple z roku 1920 je zasvěcena památce Mistra Jana Husa stojí na návsi uprostřed obce. Dříve stávala na místě kaple dřevěná zvonička. V roce 1910 původní zvon praskl. Ze sbírky místních občanů byl zakoupen nový zvon, který byl během první světové války ukryt a unikl tak rekvizici. Po válce byl pak zavěšen do nové kaple. Za druhé světové války byl zvon zrekvírován a kaple postupně chátrala. V roce 1994 obec kapli opravila a ze sbírky pěšických občanů byl zakoupen nový zvon ze zvonařské dílny Dytrychových z Brodku u Přerova.
• Vedle kaple stojí kříž na pískovcovém podstavci z roku 1861.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pěšice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Pěšice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Pěšice na webu ČÚZK

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: xx0304791