 Přástevník kostivalový | |
|---|---|
 Přástevník kostivalový | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | motýli (Lepidoptera) |
| Podřád | Glossata |
| Čeleď | přástevníkovití (Arctiidae) |
| Podčeleď | přástevníci (Arctiinae) |
| Rod | přástevník (Euplagia) |
| Binomické jméno | |
| Euplagia quadripunctaria (Poda, 1761) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) je motýl z čeledi přástevníkovitých s výrazným krémovým pruhováním na křídlech o rozpětí až 6 cm, aktivní ve dne i v noci[1]. Se svou velikostí patří mezi přástevníky střední velikosti.[2] Tento druh je rozšířen převážně v oblasti západní Evropy, ale vyskytuje se i na území jižní a střední Evropy, nicméně jeho areál dosahuje až k pohoří Ural. Na území Česka se jedná o hojný druh, který se vyskytuje převážně místně.[3]
V případě přástevníka kostivalového přezimuje housenka, která se následně v květnu či červnu zakuklí, aby se v létě vylíhnul dospělec. Housenka je polyfágní, tedy požírá řadu rostlin a není vázána na jediný druh. Dospělci následně sají nektar.
Synonyma
- Callimorpha quadripunctaria (Poda, 1761)
- Euplagia hera (Linnaeus, 1767)
- Panaxia quadripunctaria (Poda, 1761)
- Phalaena quadripunctaria (Poda, 1761)[4]
Poddruhy
- Euplagia quadripunctaria quadripunctaria (Poda, 1761)
- Euplagia quadripunctaria fulgida (Oberthür, 1896)
- Euplagia quadripunctaria rhodosensis (Daniel, 1953)
- Euplagia quadripunctaria ingridae (de Freina, 1999)
Popis
Vajíčko
Po oplodnění kladou samice svá vajíčka na živné rostliny různých druhů jednotlivě.[5][4] Je to dáno skutečností, že vylíhnuté housenky jsou polyfágní, takže nevyžadují specifický druh rostliny k potravě.[4] Vajíčka jsou kulovitého tvaru žlutozelené barvy.[2]
Housenka
Housenka přástevníka kostivalového je tmavě hnědá s oranžovými a krémovými pruhy na svém těle, které je pokryto krátkými chloupky.[3] Boční pruh je obvykle přerušovaný a má bílou či žlutou barvu.[2] Vyskytuje se od června do září,[3] načež přezimují do května, kdy pokračují v pojídání rostlin[4] a následně se kuklí.[5] V období od června do září ožírají housenky hlavně hluchavky, kopřivy, jitrocel, janovec a vrbovku.[2] Na jaře se pak zaměřují na listy křovin či stromů.[2]
Kukla
Housenka se kuklí v květnu (jiný zdroj uvádí koncem června[2]) při povrchu země v jemně šedavém zámotku.[5][4] Zadeček kokonu je tmavohnědý a na jemně chlupatý.[2]
Dospělec
Dospělec přástevníka má rozpětí křídel dosahující 42 – 60 mm. Jeho křídla jsou pokryty třemi běložlutými pruhy probíhajícími napříč křídly[2] střídající se s tmavě hnědými až černými pruhy.[6] Vyjma těchto dlouhých pruhů se na předních křídlech nachází taktéž krátké běložluté proužky, kdy jeden z nich vybíhá od kořene křídla a další dva z okraje křídla.[2] Zadní pár křídel je jasně oranžový (jiný zdroj uvádí rumělkovou barvu[2]) se dvěma černými skvrnami v lemu a jednou skvrnou ve střední části křídla.[6] Nicméně kresba a zbarvení je v rámci druhu značně variabilní.[2] Hruď má černou barvu se žlutavou čárovou kresbou. Oproti tomu zadeček motýla má červenou barvu s černými skvrnami na článcích zadečku.[2] Z hlavy vychází dvojice dlouhých nitkovitých tykadel, která jsou jemně obarvená a vlastní pro samce i samici.[2]
Dospělec přástevníka se vyskytuje v podmínkách Česka v červenci až do začátku září v jedné generaci s vrcholem letu v poslední části července a první polovině srpna.[3][5] Řadí se tak mezi motýly vyskytující se v době nejteplejšího léta.[2]
Potrava
Housenky se živí na listech hluchavky (Lamium), kopřivy (Urtica), vrbovky, lísky (Corylus avellana), starčcích (Senecio), šalvějích (Salvia), pomněnkách (Myosotis) a ostružiníku maliníků (Rubus idaeus).[3] Na jaře pak ožírá listy lísky, zimolezu, maliníku a ostružiníku.[2]
Dospělci přástevníka kostivalového se živí nektarem a to převážně z rostliny sadce konopáče (Eupatorium cannabinum) a různých miříkovitých (Apiaceae) rostlin.[4]
Výskyt
Přástevník kostivalový se vyskytuje převážně v Evropě, jedná se o druh s tzv. západopalearktický typem rozšíření. Obývá tak vhodné oblasti od Pyrenejského poloostrova, přes jižní Anglii až po západní Rusko k jižní části pohoří Ural. Nicméně na jižní části svého areálu rozšíření zasahuje až do Asie, jelikož se vyskytuje i na území Íránu a jižního Turkmenistánu. Severní hranice jeho areálu prochází Německem a jižním Polskem, dále Pobaltím.[5] Byl pozorován i ve Finsku, kam zaletuje.[5] Na území Velké Británie dochází dokonce k expanzi tohoto druhu, dříve se nacházel jen na území Normanských ostrovů a části jižního pobřeží Anglie, ale v současnosti je jeho výskyt zaznamenáván v okolí města Dorset a na ostrově Wight, prospívající populace se vyskytuje taktéž na území Londýna a tato populace neustále sílí.[6] Nicméně v případě londýnské populace není známo, jestli se jedná o přirozený výskyt motýla či o náhodné zavlečení jeho populace na lokalitu.[7] V podstatě se tak přástevník kostivalový na území Británie rozšiřuje do severnějších oblastí, což může být zapříčiněno globálním oteplováním.[6]
Ke svému životu vyhledává stanoviště tvořená kamenitými stráněmi či křovinami s teplejším klimatem,[3] skalnaté lesostepi, křovinaté stráně s dostatkem slunečního světla, teplomilné doubravy, teplé suťové lesy či prosluněné lesní průseky.[5]
Česko
Na území Česka se přástevník kostivalový vyskytuje v nižších a středních polohách, nicméně jeho výskyt postupně klesá. Dříve se jednalo o hojně rozšířený druh, ale v současnosti je hojný již spíše jen lokálně. Z dřívějších lokalit je znám ze západních a východních Čech a Českomoravské vrchoviny. Z těchto lokalit nicméně již vymizel. V současnosti se vyskytuje v oblasti termofytiku. Poměrně bohatý výskyt je v okolí Prahy, v kaňonu Berounky, Českém středohoří, v Českém krasu, v oblasti Moravského krasu, na Pálavě a na území národního parku Podyjí.[5]
I přes postupné klesání výskytu druhu v Česku se stále řadí mezi hojně se vyskytující druhy,[3] který není na území Česka přímo ohrožen.[5] Nicméně vlivem změny druhu hospodaření dochází na mnoha místech k postupnému zarůstání skalních lesostepí, typických míst jeho výskytu, což postupně ohrožuje jeho četnost.[5]
Chování
Přástevník kostivalový patří mezi noční motýly, nicméně má jak denní, tak i noční aktivitu. V noci je možné přilákat poletující dospělce na světlo.[5] Během dne nejčastěji létá za suchého slunného počasí[6], kdy poletuje prudkým letem.[2] Jedná se o poměrně plachého motýla.[2]
Rozmnožování
Dospělci se páří mezi sebou v noci, načež samička po oplodnění začne klást vajíčka na různé rostliny.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ MACÁK, Jan. Motýli a housenky střední Evropy, Noční motýli I. 1. vyd. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1521-1. S. 356–357.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů - přástevník kostivalový. Praha: Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985. S. 252–253.
- ↑ a b c d e f g Nature.unas.cz - Přástevník kostivalový [online]. Nature.unas.cz [cit. 2012-01-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g TRNKA, Filip. Natura Bohemica - Euplagia quadripunctaria - přástevník kostivalový [online]. naturabohemica.cz [cit. 2012-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k Biomonitoring.cz - Přástevník kostivalový [online]. AOPK ČR [cit. 2012-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ a b c d e Jersey Tiger Moth > Euplagia quadripunctaria [online]. Uknature.co.uk [cit. 2012-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-07.
- ↑ KIMBER, Ian. 2067 Jersey Tiger Euplagia quadripunctaria [online]. UK Months [cit. 2012-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu přástevník kostivalový na Wikimedia Commons - Natura Bohemica
- Bio Monitoring Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- nature.unas.cz
- BioLib.cz
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Přástevník_kostivalový |
