Přírodní a kulturní dědictví ochridského regionu

Přírodní a kulturní dědictví Ochridského regionu
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Severní Makedonie Severní Makedonie Albánie Albánie
Souřadnice	41°7′5″ s. š., 20°48′48″ v. d.
Typ	smíšené dědictví
Kritérium	(i), (iii), (iv), (vii)
Odkaz	99 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1979 (3. zasedání)
Změny	1980, 2019

Přírodní a kulturní dědictví ochridského regionu je název lokality světového dědictví UNESCO. Jde o území o souhrnné ploše 947 km² vodní plochy Ochridského jezera a okolní krajiny, z toho 833 km² v Severní Makedonii a 114 km² v Albánii. Makedonská strana byla na seznam UNESCO zapsána v roce 1979, k rozšíření o albánskou část došlo v roce 2019. Důvodem zápisu byla jak výjimečnost jezera z hlediska biodiverzity, tak kulturní dědictví spojené s bohatou historií regionu.

Přírodní aspekt

Ochridské jezero je jedním z nejhlubších a nejstarších jezer v Evropě, s unikátním vodním ekosystémem s více než 200 endemickými druhy fauny a flóry. Nachází se v mezihorském tektonickém příkopu. Vzniklo před 3 až 4 miliony let v období třetihor. Voda přitéká do jezera podzemní řekou přes krasové dutiny v pohoří Galičica (jeho západní svahy spadají do plochy chráněné UNESCEM) z výše položeného Prespanského jezera. U města Struga odtéká řeka Černý Drin do Jaderského moře.

I přes narůstající intenzitu eutrofizace je jezero tzv. oligotrofní, charakterizované nízkým obsahem živin rozpuštěných ve vodě. Je přírodním muzeem s množstvím endemických starých druhů, blízce příbuzných s vyhynulými pravěkými druhy. Jeho geografická izolace a neměnné přírodní podmínky zachovaly v pelagiálu velké množství sladkovodních organismů s původem sahajícím až do období třetihor. Podobně jako u jezer Bajkal a Tanganika žije v jezeře řada endemických druhů pokrývající všechny stupně potravního řetězce: fytoplankton, zooplankton, vodní řasy, houby, rostliny, dále ploštěnci, sladkovodní korýši a měkkýši. Mezi zdejší ryby patří např. plotička albánská, pstruh letnica a pstruh ochridský.

Vodní plocha je významná i pro stěhovavé ptactvo - vyskytují se zde např. pelikán kadeřavý, pelikán bílý, kormorán velký eurasijský, kormorán malý, kormorán chocholatý, potápka černokrká, zrzohlávka rudozobá či polák malý.

Kulturní aspekt

Na pobřeží jezera, především ve městě Ochrid a jeho okolí, se nachází řada byzantských a raně křesťanských staveb. Tzv. literární ochridská škola v čele s Klimentem Ochridským byla v 9. a 10. století vzdělanostním centrem první bulharské říše. Sakrální stavby vzkvétaly i během osmanské nadvlády a jsou vyzdobeny více než 800 ikonami namalovanými mezi 11. a koncem 14. století v jedinečném stylu, který tvoří umělecký most mezi byzantským a italským uměním. Nejvýznamnější stavby makedonské pravoslavné církve jsou mimo jiné klášter svatého Klimenta a Pantelejmona, klášter svatého Nauma, kostel svaté Sofie v Ochridu, kostel sv. Jovan Kaneo a pozůstatky raně křesťanské baziliky v Linu. Mezi další historické budovy patří Samuelova pevnost (10. století) či antické divadlo (2. století před naším letopočtem).

• 
  kostel svaté Sofie
• 
  kostel sv. Jovan Kaneo
• 
  klášter svatého Nauma
• 
  klášter svatého Klimenta a Pantelejmona
• 
  Samuelova pevnost
• 
  antické divadlo