Přístřeší je pouze dočasné a provizorní bydlení.
V českém právu bylo výslovně upraveno až do konce roku 2013. Nešlo přitom o tzv. bytovou náhradu (náhradní byt nebo náhradní ubytování v samostatné místnosti), protože se jím rozumělo pouze dočasné ubytování, které musel zajistit pronajímatel do doby, než si nájemce po výpovědi z nájmu bytu, k níž nebylo potřeba získat přivolení soudu, sám opatřil řádné bydlení a prostor k uskladnění svých věcí. Tato povinnost zajistit dočasné bydlení byla zákonem omezena na dobu maximálně půl roku.[1] Nucené vyklizení bytu bylo nicméně možné provést jen tehdy, když pronajímatel prokázal zajištění dostatečného přístřeší.[2]
Po rekodifikaci soukromého práva se přístřeší objevuje již jen v právu sociálního zabezpečení v pojmu „osoba bez přístřeší“ jakožto označení osoby bez domova.[3]
Reference
- ↑ § 712 odst. 1 a 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
- ↑ § 343 a 344 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013.
- ↑ Např. § 61, 63 a 69 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Externí odkazy
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Přístřeší |
