| Přebuzská hornatina | |
|---|---|
 Dračí skála | |
| Nejvyšší bod | 1009 m n. m. (Zaječí vrch) |
| Rozloha | 202,75 km² |
| Nadřazená jednotka | Klínovecká hornatina |
| Sousední jednotky | Jindřichovická vrchovina Jáchymovská hornatina Ostrovská pánev |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko Česko |
  Přebuzská hornatina | |
| Horniny | granit, granodiorit, fylit |
| Souřadnice | 50°21′35″ s. š., 12°39′25″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přebuzská hornatina je geomorfologický okrsek v západní části Krušných hor. Je součástí geomorfologického podcelku Klínovecká hornatina a zasahuje do okresů Sokolov a Karlovy Vary.[1] Rozloha okrsku je 202,75 km².[2]
Poloha a sídla
Na severu je hranice uměle vymezena státní hranicí s Německem. Východní hranici tvoří údolí Blatenského potoka a Bystřice. Jižní hranice vede mezi Hroznětínem a Děpoltovicemi, za kterými se stáčí k severozápadu. Zde hranici přibližně vymezují sídla Nový Fojtov, Nejdek, Šindelová, Rotava a Kraslice. Od Kraslic hranice vede nejprve údolím Svatavy a poté údolím Stříbrného potoka k vrchu Kamenáč a ke státní hranici.[1]
Geologie
Z hornin v Přebuzské hornatině převládají granit až granodiorit ze svrchních prvohor. Méně často se vyskytuje kambrický fylit.[2]
Geomorfologie
.jpg)
.jpg)
Charakteristickým znakem krajiny jsou rozsáhlé plošiny s četnými rašeliništi a skalními útvary mrazového i tropického zvětrávání a odnosu žul. Mezi Nejdkem a Hroznětínem okrsek vybíhá širokým hřbetem k východu.[3]
V geomorfologickém členění Česka má okrsek označení IIIA-2A-1.[2] V rámci Krušných hor sousedí na jihu a na západě s okrskem Jindřichovická vrchovina a na východě s okrskem Jáchymovská hornatina. Krátký úsek hranice mezi Hroznětínem a Děpoltovicemi odděluje Přebuzskou hornatinu od Sokolovské pánve (okrsek Ostrovská pánev).[3]
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Přebuzské hornatiny je Zaječí vrch (1009 m n. m.) severně od Nových Hamrů. Další významné vrcholy jsou Jeřábí vrch (965 m n. m.), Čertova hora (987 m n. m.), Dračí skála (953 m n. m.),[2] Tisovský vrch (977[4] m n. m.) nebo Špičák (991 m n. m.).
Ochrana přírody
Velkou část především západní a střední části okrsku zaujímají přírodní parky Přebuz a Jelení vrch. Kromě nich se zde nachází několik maloplošných zvláště chráněných území:[2]
- národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště (nahradila dvojici starších národních přírodních rezervací Velké jeřábí jezero a Velký močál),
- přírodní památka Přebuzské vřesoviště,
- přírodní památka Rašeliniště Haar,
- přírodní rezervace Malé jeřábí jezero,
- přírodní rezervace Oceán.
Reference
- ↑ a b CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přebuzská hornatina, s. 364.
- ↑ a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přebuzská hornatina na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Přebuzská_hornatina |
