Předznamenání v hudbě udává pomocí určitého počtu posuvek tóninu skladby. Zapisuje se do notové osnovy hned za notovým klíčem na začátku skladby, dále pak na začátek každého dalšího řádku (u víceosnovových řádků, jako je např. zápis pro klavír nebo varhany, se píše zpravidla do všech osnov řádku). Skladba bez předznamenání je v tónině C dur nebo a moll.
Posuvky jsou umísťovány do notové osnovy na linky či do mezer odpovídajících notám (tónům), jejichž výšku pro zbytek notového záznamu mění (posouvají). Posun daný předznamenáním se týká i stejnojmenných tónů ve všech ostatních oktávách.
Na předznamenání se před hraním instrumentalista musí podívat. Pokud tam není žádná posuvka, skladba nemá žádné předznamenání, znamená to, že v ní nejsou žádná půltónová zvýšení nebo snížení not (tzv. křížky nebo bé).
Předznamenání mají posuvky v pevně daném pořadí. Podle jejich počtu se vybírá vždy patřičný počet v následujícím pořadí:
- pro zvýšení tónů: fis, cis, gis, dis, ais, eis, his
- pro snížení tónů: hes (b), es, as, des, ges, ces, fes
Obvykle platí (často u hudebníků – neprofesionálů, avšak i u zkušených hráčů), že se zvyšujícím se počtem posuvek za notovým klíčem vzrůstá i obtížnost při interpretaci skladby.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu předznamenání na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Předznamenání |
