Přeslička větevnatá

Přeslička větevnatá
Přeslička větevnatá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Oddělení	přesličky (Equisetophyta)
Třída	Equisetopsida
Řád	přesličkotvaré (Equisetales)
Čeleď	přesličkovité (Equisetaceae)
Rod	přeslička (Equisetum)
Binomické jméno
Equisetum ramosissimum Desf.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přeslička větevnatá neboli cídivka větevnatá (Equisetum ramosissimum, syn.: Hippochaete ramosissima) je rostlina z čeledi přesličkovitých (Equisetaceae), což je jediná recentní čeleď oddělení přesličky (Equisetophyta). Někteří autoři zastávají pojetí 1 recentního rodu přeslička (Equisetum), dělícího se do podrodů Equisetum a Hippochaete, toto pojetí zastává např. Kubát et al. (2002). Jiní autoři rozlišují 2 rody: přeslička (Equisetum) a cídivka (Hippochaete), např. Květena ČR. O rozdílech mezi těmito podrody či rody viz přeslička. Přeslička větevnatá je řazena do podrodu Hippochaete, pokud autor uznává Hippochaete jako rod, pak se tato rostlina jmenuje česky cídivka větevnatá.

Popis

Přeslička větevnatá je vytrvalá, nejčastěji 20-100 cm vysoká rostlina. Stonek nepřezimuje, je sivozelený až světlezelený, je nevětvený nebo ve střední části (často nepravidelně) větvený. Stonek je žebrovaný, žebra na hřbetě mají mělkou karinální rýhu, která je lemovaná 2 řadami křemičitých hrbolků, které jsou navzájem často spojené v křemičité valy. Střední dutina stonku zabírá asi 1/2 průměru lodyhy. V uzlinách jsou pochvy, což je vlastně bočně srostlý přeslen listů. U přesličky větevnaté jsou pochvy zelenavé, jen dolní světle hnědé, vytrvalé (na rozdíl od přesličky zimní, u které pochvy černají a zuby opadávají), zuby jsou protažené v dlouhou špičku, která často zasychá a opadává. Na vrcholu lodyhy je solitérní, hrotitý výtrusnicový klas. O životním cyklu recentních přesliček viz článek přeslička.

• 
  trs Přesličky větevnaté
• 
  detail stonku
• 
  výtrusnicový klas
• 
  báze stonku

Rozšíření ve světě

Přeslička větevnatá roste v Evropě, hlavně ve Středomoří, v Asii a v Africe od Etiopie po jižní Afriku a také na Madagaskaru. Byla zavlečena i do Severní Ameriky

Rozšíření v Česku

V ČR je v teplých oblastech celkem častá. Roste na písčinách a v borech, častá je však i na druhotných stanovištích, zvláště při železnici. Nad 500 m n. m. zpravidla už neroste.

Poznámka

Přeslička větevnatá se kříží s přesličkou zimní (Equisetum hyemale). Kříženec se jmenuje přeslička Mooreova (Equisetum × moorei), může se vyskytovat i nezávisle na rodičích.

Reference

Literatura

• Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České republiky, vol. 1.
• Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu přeslička větevnatá na Wikimedia Commons
• Galerie přeslička větevnatá na Wikimedia Commons

Autoritní data	GND: 4564204-7 LCCN: sh88022225 NLI: 987007551364305171