Převracení krav

Převracení krav je domnělá činnost spočívající v nenápadném přiblížení se k nic netušící stojící krávě a jejím shození na stranu za účelem pobavení. Praktika překlápění krav je obecně považována za městský mýtus, neboť krávy obvykle nespí ve stoje a domněnka, že svalená kráva není už schopna sama vstát je nesprávná, neboť krávy, pokud nejsou zraněné, velmi často sléhají a nemají problém zvednout se opět na nohy. Vysvětlení, že obyvatelé venkova provozují tuto zábavu, neboť se jim nedostává alternativ, je obvykle považováno za předsudek.^[1]

Vědecký výzkum

Městský mýtus o převracení krav spočívá na předpokladu, že dobytek se pohybuje pomalu, je hloupý a slabý v nohou, a tak je snadné ho převrátit bez použití velké síly. Jenže dobytek nespí ve stoje, jen odpočívá a velmi snadno se vyleká.^[2] Co více, četné zdroje mají pochyby o praktické proveditelnosti, neboť kráva obvykle váží přes půl tuny a tlaku jednoho člověka snadno odolá.^[2][3]

Studie z roku 2005, kterou vedla Margo Lillie, zooložka na Univerzitě Britské Kolumbie, dospěla k závěru, že překlopení krávy by vyžadovalo vyvinout sílu 2910 newtonů (654,2 lb_f),^[4] a je tedy nemožné dosáhnout toho jedinou osobou. Její výpočty ukázaly, že by bylo třeba alespoň dvou osob k vyvinutí dostatečné síly k převrhnutí krávy, za předpokladu, že by kráva nezareagovala a nezměnila svůj postoj. Pokud by kráva reagovala, vyžadovalo by to alespoň čtyři osoby, aby ji převrhly. Lillie poznamenala, že dobytek si je dobře vědom svého okolí a je velmi těžké ho překvapit, vzhledem k jeho výbornému čichu a sluchu,^[2][5][6][7] ale že podle zákonů statické fyziky „dva lidé by mohli být schopní překlopit krávu“, pokud by kráva byla „překlopena velmi rychle – těžiště krávy by muselo být přetlačeno přes její kopyto dřív, než by dokázala zareagovat“.^[8] Studie Lillie byla opakována dalšími výzkumníky, kteří potvrdili, že nejméně dva až čtyři lidé mohou skutečně převrátit krávu.^[9]

Historie

Víra, že ten či onen druh zvířat není schopen vstát poté, co ho někdo svalí, má historické kořeny, ačkoli se to nikdy netradovalo o dobytku. Julius Caesar a Plinius zaznamenali víru, že los evropský nemá kolenní klouby a nemůže vstát, pokud upadne.^[10][11][12] Tato domněnka může souviset se starověkým zvykem chytat losy do jam se strmými stěnami.

V roce 1255 francouzský král Ludvík IX. daroval anglickému králi Jindřichovi III. slona pro jeho zvěřinec v londýnském Toweru. Slona lze vidět nakresleného podle skutečnosti historikem Matthewem Parisem pro jeho dílo Chronica Majora v jeho bestiáři v Parkerově knihovně koleje Corpus Christi v Cambridgi, společně s doprovodným textem odhalujícím, že v dané době Evropané věřili, že sloni nemají kolena, a tak nemohou vstát, pokud upadnou. Bestiář obsahuje kresbu znázorňující slona ležícího na zádech, taženého po zemi jiným slonem, s popiskem uvádějícím, že sloni nemají kolena.^[13]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cow tipping na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Článek na stránkách The Register vyvracející mýtus převracení krav během opilosti, psaný Lesterem Hainesem
• Cow Tipping na DMOZ
• The Straight Dope o převracení krav