| Pa-ta šan-žen | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Ču Ta |
| Jiná jména | Čchuan-čchi, Žen-an a další |
| Narození | asi 1626[1] Nan-čchang[1] |
| Úmrtí | asi 1705[1] |
| Povolání | buddhistický mnich |
| Znám jako | malíř |
| Nábož. vyznání | buddhismus |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pa-ta šan-žen (čínsky pchin-jinem Bādà shānrén, znaky 八大山人, volně „Horal osmi výšin“; asi 1626– asi 1705) byl čínský malíř raně čchingského období. Maloval především přírodní motivy v žánru „květin a ptáků“.
Jména
Pa-ta šan-žen byl pseudonym, jeho vlastní jméno bylo Ču Ta (čínsky pchin-jinem Zhū Dā, znaky 朱耷), mnišské jméno Čchuan-čchi (čínsky pchin-jinem Chuánqǐ, znaky zjednodušené 传綮, tradiční 傳綮), zdvořilostní jméno Žen-an (čínsky pchin-jinem Rènān, znaky 刃庵), užíval i řadu dalších pseudonymů a přezdívek.
Život a dílo
Narodil se v jedné z vedlejších větví dynastie Ming, byl vzdáleným potomkem Ču Čchüana, knížete z Ning a 17. syna Chung-wua, zakladatele a prvního císaře říše Ming. Dostalo se kvalitního konfuciánského i uměleckého vzdělání, v rodině tradičního. Po pádu říše Ming a smrti otce roku 1644 ztratil privilegované postavení, před mandžuskými dobyvateli Číny se musel skrývat v horách, a nakonec roku 1648[1] vstoupil do buddhistického kláštera a stal se mnichem. Od konce 70. let 17. století se začal vracet do světského života, v němž se živil jako profesionální malíř. patrně z těžkých let skrývání a strachu mu do konce života zůstaly psychické problémy, nějakou dobu dokonce nemluvil.
Maloval zpravidla tuší přírodní motivy v žánru „květin a ptáků“, květiny, ovoce, zeleninu, bambus, skály, stromy, ptáky a zvířata;[2] používal rozmývanou tuš. Jeho obrazy „květin a ptáků“ jsou ovlivněny stylem mingských Čchen Čchuna a Sü Weje, a jejich snahou o vystižení duchovní podstaty zobrazovaného. Při malbě krajin, které pojednával v brilantní zkratce, se inspiroval přístupem umělců 10. století Tung Jüana a Ťü-žena.[1]
Patřil mezi malíře-individualisty raného čchingského období (vedle Š’-tchaoa), tvořící v opozici vůči převládající ortodoxii. Za života i po smrti nepatřil mezi významné umělce, cenili si ho pouze někteří japonští sběratelé. V Číně byl vyzdvižen až počátkem 20. století, kdy kritici ocenili jeho kreativní novátorství a vyzdvihli ho jako protimandžuského vlastence.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Encyclopædia Britannica. Zhu Da [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1. S. 355. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pa-ta šan-žen na Wikimedia Commons - China Online Museum. Zhu Da – Qing dynasty [online]. China Online Museum [cit. 2014-12-05]. Pa-ta šan-ženův životopis a galerie obrazů. Dostupné online. (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Pa-ta_šan-žen |
