| Palackého hřbet | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 340 m n. m. (Palackého vrch) |
| Rozloha | 1,66 km² |
| Nadřazená jednotka | Lipovská vrchovina |
| Sousední jednotky | Řečkovický prolom, Žabovřeská kotlina, Medlánecká sníženina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko Česko |
 | |
| Horniny | žula, sediment, spraš |
| Povodí | Svratka |
| Souřadnice | 49°13′50″ s. š., 16°34′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IID-2B-5 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palackého hřbet je geomorfologický okrsek na jižní Moravě, v oblasti města Brna. Je součástí podcelku Lipovské vrchoviny, která je částí Bobravské vrchoviny.
Jedná se o hrásť v podobě hřbetu tvořeného žulovými porfyry brněnského masivu, které jsou pokryty neogenními sedimenty a sprašemi. Úzký severojižní hřbet, jehož nejvyšším bodem je Palackého vrch (340 m n. m.),[1] je obklopen několika sníženinami – Medláneckou sníženinou, Řečkovickým prolomem a Žabovřeskou kotlinou.
Část Palackého hřbetu, zejména jeho západní a jižní svahy, je zalesněna, na zbytku se nachází množství zahrádkářských kolonií. V severní části se nachází přírodní památka Medlánecké kopce.[1] Okrajově na území hřbetu, především do jeho nižších poloh, zasahuje městská zástavba brněnských čtvrtí Žabovřesky a Komín, na východě pak univerzitní kampus Pod Palackého vrchem a brněnský technologický park.
Reference
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 399.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Palackého_hřbet |
