Palcát

Palcát (nářečně a zastarale bodzikan nebo budzikan z tureckého buzdogan, u kozáků bulava) je úderná ruční zbraň, typická pro jezdectvo středověku a raného novověku do 17. století.

Palcát je variantou kyje a válečného kladiva, oproti nimž má výhodu – není nutno jej před úderem natáčet do správného směru. Sloužil k drcení plátů protivníkova brnění, při úderu na protivníka v drátěné košili či jiné lehčí zbroji působil zlomeniny a zhmožděniny.

Byl užíván též jako odznak moci nebo vojenské hodnosti, např. u českých husitů, ale také u kozáků (tzv. bulava) nebo v armádě Osmanské říše. S palcátem v ruce bývá velmi často zobrazován husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova.

Kozácký palcát byl obvykle vyroben ze stříbra, nebo železa a byl zakončen péry. U kozáků byl symbolem moci, zejména u kozáckých staršinů na Záporoží. Plnil také funkci tzv. železného dopisu, který tomu, kdo jej měl u sebe, zajišťoval volný průjezd a nedotknutelnost.^[1]

Galerie

• 
  Palcát
• 
  Zdobený palcát
• 
  Železný palcát
• 
  Bojový palcát a dva typy šestipérové hlavice

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu palcát na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Palcát v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	GND: 1080944931