Cestovní pas (nebo krátce jen pas) je cestovní dokument, který pro konkrétního člověka vydává vláda státu, jehož je občanem. Je základním dokumentem, který je potřeba pro vstup a projíždění jinými státy.
Ve stanovených případech (např. pro cestování občana Evropské unie po jejím území a do některých dalších států) postačuje pro překročení hranic průkaz totožnosti (pro občany ČR občanský průkaz).[1]
Historie
Předchůdci pasů byly průvodní (ochranné) listy, u nás též nazývané glejty, které vydával panovník nebo vyšší šlechtic. V Česku je neznámější glejt, který vydal Zikmund Lucemburský Janu Husovi. Tento glejt mu zajišťoval ochranu na cestě do Kostnice (nikoliv po dobu koncilu, kde byl Hus odsouzen). Z těchto listů se pasy postupně vyvinuly.[2]
V Rakouském císařství byly cestovní pasy zavedeny na základě císařského nařízení ze dne 9. února 1857, č. 31 ř. z., o zavedení nového pasového systému. V Rakousko–Uhersku byly ve 2. polovině 19. století cestovní pasy (tehdejší terminologií pocestní pasy) vydávány v zásadě tolerantně. Po opatření kolkem byly dále bezplatné a jejich vydání mohlo být odepřeno pouze osobám nesvéprávným a těm, které zčásti nebo zcela pozbyly občanská práva. Obsahovaly jméno a příjmení cestující osoby, zaměstnání, bydliště, věk, náboženství, cíl cesty, podpis, dobu platnosti a popis cestujícího. Za určitých podmínek mohl být pas vydán dokonce i osobám vyšetřovaným na svobodě pro politické záležitosti.[3]
Císařské nařízení platilo s navazujícími změnami až do roku 1928, kdy bylo novým zákonem zrušeno. První republika stanovila vydávání pasů zákonem o cestovních pasech 55/1928. Tyto pasy již musely mít fotografii cestující osoby (fotografie se do pasů dostaly na přelomu 19. a 20. století). Vydání pasu mohlo být odepřeno z vyjmenovaných důvodů, mezi nimi i „světoběžníkům ze zvyku“.[4] Jak za Rakousko–Uherska, tak za první republiky nemusela mít manželka a děti vlastní pas, postačilo zapsání do pasu manželova (otcova).[4]
Charakteristika
Cestovní pasy obsahují fotografii držitele, podpis, datum narození, státní občanství a někdy další znaky identifikující člověka, proto je lze používat jako průkaz totožnosti. Mnoho zemí do pasů zahrnuje i tištěnou strojově čitelnou oblast dokladů usnadňující zpracování.
Biometrický pas, který již užívá většina států na světě, obsahuje také RFID čip (varianta bez čipu se v ČR vydává s dobou platnosti jen 6 měsíců). Pas kromě běžných údajů obsahuje také údaje biometrické, které usnadňují identifikaci předkladatele dokladu jako oprávněného držitele.
Pokud je ke vstupu potřeba vízum, bývá vlepeno do cestovního pasu.[pozn. 1] V jednodušších případech je vízum udělováno přímo při překračování hranic formou otisku razítka.
Pasy byly označeny za velmi slabý článek ve světovém cestovním bezpečnostním systému,[5] protože je snadné je napodobit nebo pozměnit. Málo zemí kontroluje, zda předkládaný pas není na seznamu ztracených nebo zmizelých.
Fotogalerie
Afrika
-
-
Beninský cestovní pas -
Čadský cestovní pas -
Džibutský cestovní pas -
Egyptský cestovní pas -
Eritrejský cestovní pas -
Etiopijský cestovní pas -
Gabonský cestovní pas -
Ghanský cestovní pas -
Guinejský cestovní pas -
Jihoafrický cestovní pas -
Kapverdský cestovní pas -
Keňský cestovní pas -
Konžský cestovní pas -
-
Mauritánský cestovní pas -
Marocký cestovní pas -
Mosambický cestovní pas -
Namibijský cestovní pas -
Nigerský cestovní pas -
Nigerijský cestovní pas -
Seychelský cestovní pas -
Somálský cestovní pas -
Somalilandský cestovní pas -
Cestovní pas Svaté Heleny -
Cestovní pas Svatého Tomáše a Princova ostrova -
Svazijský cestovní pas -
Tanzanský cestovní pas -
Tožský cestovní pas -
Tuniský cestovní pas -
Ugandský cestovní pas -
.jpg)
Amerika
Jižní Amerika
-
Argentinský cestovní pas -
Bolivijský cestovní pas -
Brazilský cestovní pas -
Kolumbijský cestovní pas -
Ekvádorský cestovní pas -
Chilský cestovní pas -
Peruánský cestovní pas -
Venezuelský cestovní pas
.png)
Severní Amerika
-
Anguillský cestovní pas -
Cestovní pas Antigui a Barbudy -
Bermudský cestovní pas -
Dominikánský cestovní pas -
Grónský cestovní pas -
Grenadský cestovní pas -
Honduraský cestovní pas -
Jamajský cestovní pas -
Kajmanský cestovní pas -
Kostarický cestovní pas -
Kubánský cestovní pas -
-
Montserratský cestovní pas -
Panamský cestovní pas -
-
Cestovní pas Svatého Vincence a Grenadin -
Cestovní pas Turksu a Caicosu
_new.jpg)
.jpg)
.jpg)
_new.jpg)
.jpg)
Asie
-
Abcházský cestovní pas -
Afghánský cestovní pas -
Arménský cestovní pas -
Arcachský cestovní pas -
Ázerbájdžánský cestovní pas -
Bangladéšský cestovní pas -
Brunejský cestovní pas -
-
Filipínský cestovní pas -
Gruzínský cestovní pas -
Hongkongský cestovní pas -
-
-
Íránský cestovní pas -
Izraelský cestovní pas -
Japonský cestovní pas -
Jemenský cestovní pas -
Jihokorejský cestovní pas -
Jihoosetský cestovní pas -
-
Kambodžský cestovní pas -
Kuvajtský cestovní pas -
Kyrgyzský cestovní pas -
Laoský cestovní pas -
Libanonský cestovní pas -
Cestovní pas Macaa -
Malajský cestovní pas -
Maledivský cestovní pas -
Myanmarský cestovní pas -
Nepálský cestovní pas -
Pákistánský cestovní pas -
Katarský cestovní pas -
-
-
Singapurský cestovní pas -
Srílanský cestovní pas -
Tádžikistánský cestovní pas -
Thajský cestovní pas -
Tchajwanský cestovní pas -
Turkménský cestovní pas -
Cestovní pas SAE -
Uzbecký cestovní pas -
Východotimorský cestovní pas
_PASSPORT_2020.png)
Evropa
-
-
-
-
-
-
Gibraltarský cestovní pas -
-
Jerseyský cestovní pas -
-
-
Manský cestovní pas -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
.jpg)
.png)
.png)
.svg)
Evropská unie
Zvláštní druhy pasu
Mezi zvláštní druhy pasu patří:
- Diplomatický pas a Služební pas – vydává se zákonem stanovenému okruhu osob, jejich platnost je omezena na 10 let (bez biometrických údajů na 1 rok). Služební pas se vrací po ukončení služební cesty.[6]
- Laissez–passer je diplomatický cestovní dokument vydávaný zejména pro pracovníky mezinárodních organizací (OSN).[7]
- Uprchlický pas a jeho předchůdce Nansenův pas
- Vnitřní pas je doklad totožnosti v některých státech.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Vízum muže mít též formu vyplněného razítka ověřeného kulatým razítkem zastupitelského úřadu.
Reference
- ↑ Cestovní doklady [online]. Ministerstvo vnitra ČR, 2022-06-16. Dostupné online.
- ↑ Sběratel pasů, vandrovních knížek a jiné cestovní historie. iReceptář.cz [online]. 2012-07-15. Dostupné online.
- ↑ VOČADLO, Ja. Český právník.. [s.l.]: I. L. Kober, 1862. Dostupné online. Kapitola O listinách cestovních, s. 147–148.
- ↑ a b Zákon 55/1928 o cestovních pasech. [s.l.]: Národní shromáždění Československé, 1928. Dostupné online.
- ↑ Svět zaplavily falešné pasy. Metro Praha. Březen 2014, čís. 47, s. 7. Dostupné online. ISSN 1211-7811.
- ↑ Zákon č. 329/1999 Sb. [online]. Zákony pro lidi, 1999-12-27. Dostupné online.
- ↑ United Nations Laissez-passer [online]. International Criminal Court, 2019-10-28. Dostupné online. (anglicky)
Související články
- Vnitřní pas
- Diplomatický pas
- Služební pas
- Úmrtní list
- Občanský průkaz
- Rodný list
- Oddací list
- Zbrojní průkaz
- Řidičský průkaz
- Cestovní průkaz
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu cestovní pas na Wikimedia Commons 
Téma Pas ve Wikicitátech
Slovníkové heslo pas ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Pas v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Passport Index (žebříček pasů) – PassportIndex.org, Arton
- Přehled států s bezvízovým stykem Archivováno 10. 10. 2019 na Wayback Machine.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Passport |
