Paula z Lambergu

Paula z Lambergu
Rodový erb Lambergů
Datum narození	21. září 1887
Místo narození	Kitzbühel
Datum úmrtí	4. září 1927 (ve věku 39 let)
Místo úmrtí	Berchtesgaden
Choť	František Valentin Šlik (od 1927)
Příbuzní	Maxmilián Kajetán z Lambergu (sourozenec)
Sportovní informace
Sport	skoky na lyžích
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paula hraběnka z Lambergu (německy Paula Reichsgräfin von Lamberg, 21. září 1887, zámek Lebenberg u Kitzbühelu – 4. září 1927, Berchtesgaden) byla česko-rakouská šlechtična, říšská hraběnka z Lambergu. Proslavila se jako průkopnice ženských skoků na lyžích, proto byla známá také jako „létající hraběnka“ (die fliegende Gräfin).^[1]

Život

Paula z Lambergu byla dcerou Huga Antonína Emila z Lambergu, svobodného pána na Orteneggu a Ottensteinu (1853, Žichovice – 1913, Kitzbühel) a jeho manželky Giulietty, rozené hraběnky Brunettiové (1857–1941). Paulin dědeček z otcovy strany byl politik Gustav Jáchym z Lambergu. Měla bratra Maxmiliána Kajetána.

Její rodný zámek Lebenberg byl od roku 1885 částečně využíván jako penzion – jeden z prvních v Kitzbühelu – a postupem času byl rozšířen na hotel.

V roce 1911 Paula ve skoku na lyžích na můstku Schattbergschanze v Kitzbühelu „v dlouhé sukni a bezchybném postoji“ dosáhla délky 22 metrů.^{[2] [3]}

Dne 9. května 1927 se Paula v Praze provdala za hraběte Františka Valentina Šlika (1882–1963), který mimo jiné pracoval jako závodní jezdec. Manželství však netrvala dlouho. Jen o pár měsíců později 4. září 1927 se zřejmě coby spolujezdkyně účastnila závodu sajdkár v Berchtesgadenském Salzberg pořádaný Bavorským automotoklubem. Její motocykl sjel ze silnice a hraběnka Lambergová-Šliková byla vymrštěna z vozu a utrpěla smrtelná zranění.^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paula von Lamberg na německé Wikipedii.

Literatura

• Johann Baptist Witting: Beiträge zur Genealogie des krainischen Adels. (Forts.), in: Jahrbuch der k. k. heraldischen Gesellschaft „Adler“. Neue Folge, Fünfter und Sechster Band, Selbstverlag, Wien 1895, S. 162 (175 ff).