| Paulina Krakowowa | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Паулина Радзейевская |
| Narození | 29. června 1813 Varšava |
| Úmrtí | 16. února 1882 (ve věku 68 let) Varšava |
| Příčina úmrtí | aneurysm of heart |
| Místo pohřbení | Powazkowský hřbitov |
| Povolání | autorka dětské literatury, spisovatelka, publicistka a učitelka |
| Témata | literatura pro děti a mládež, publicistika, společenská angažovanost a animace kultury |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Paulina Petronela Krakowowa, rozená Radziejewska (29. června 1813 Varšava – 16. února 1882 Varšava), byla polská spisovatelka, publicistka, redaktorka, učitelka a sociální aktivistka. Byla zakladatelkou a dozorkyní dívčí internátní školy ve Varšavě, kterou vedla v letech 1849 až 1879. Specializovala se na literaturu pro děti a mládež.[1]
Život
Narodila se jako dcera Szymona Radziejewského a jeho manželky Ewy rozené Sielski. Její matka zemřela, když Paulina byla malá. Paulina ve škole studovala němčinu, angličtinu a francouzštinu a sama se rozhodla prohloubit své vzdělání v oblasti literatury a historie.
Během listopadového povstání Paulinin otec přišel o své jmění a založil firmu, která šila prádlo pro nemocnice. Tato společnost selhala a po vyhlášení úplného bankrotu spáchal sebevraždu. Paulina si vydělávala na živobytí jako soukromá učitelka.[2]
V roce 1837 se provdala za Ludwika Krakówa, bývalého povstalce z listopadového povstání, který zastával nízkou oficiální funkci. Skromné finanční podmínky byly důvodem, proč Krakov pokračovala ve své učitelské kariéře a pracovala také jako vyšívačka. Pár měl pět dětí: dceru Žofii (narozena v roce 1838) a čtyři syny.
Pod vlivem Stanisława Jachowicze se Paulina Krakowa začala věnovat literární, vydavatelské a nakladatelské činnosti. Její první prací byl časopis „Pierwiosnek” (Prvosenka), jehož první číslo vyšlo v roce 1838.[3] Bylo to první polské kolektivní nakladatelství, jehož autory byly výhradně ženy. Tento časopis vycházel až do roku 1843. V letech 1843–44 vydávala spolu s Walentynou Trojanowskou čtrnáctideník „Zorza“ určený mládeži a zabývající se výchovnou problematikou. V tomto období spolupracovala i s dalšími časopisy.
V roce 1839 vydala Paulina Krakowa svůj první román – Pamiętniki młodej sieroty, s autobiografickými náměty. Její Branka tatarska (1842) vyšla v Pierwiosneku. V Zorze vyšly Wspomnienia wygnanki (1843), charakterizované Piotrem Chmielowskim jako „první polská robinsonáda“.
V roce 1849 Paulina Krakowa otevřelo pětitřídní internátní školu pro dívky, zpočátku s malým počtem studentů. Škola měla moderní učební plán a vybraná skupina lektorů (včetně Juliana Bartoszewicze, Jerzyho Aleksandrowicze a pozdějšího biskupa Kazimierze Ruszkiewicze) zajišťovala vysokou úroveň učení a vzdělání. Paulina Krakovowa tam vyučovala polský jazyk a literaturu, měla na své žáky velký vliv a získala jejich trvalý respekt,
V roce 1863 byla členkou spolku Piatek, ženské organizace pomáhající rodinám zabitých a uvězněných povstalců.V roce 1879, když jí bylo 65 let, odešla z řízení školy. Následující rok její manžel zemřel. Zemřela 16. února 1882 na srdeční vadu.
Dílo
- Pamiętnik młodej sieroty – román s autobiografickými motivy (1839, 6 reedicí do roku 1906, český překlad 1895)
- Powieści starego wędrowca – sbírka povídek (1839)
- Rozmowy matki z dziećmi – kniha pro mladší děti (1841)
- Branka tatarska – historický román (1842, 2. vydání opravené autorkou vyšlo v roce 1880, přeloženo do ruštiny v roce 1843)
- Nowa książka do nabożeństwa – modlitební kniha (1843)
- Wspomnienia wygnanki – dobrodružný román (vyšlo v časopise "Zorza" 1844, kompaktní vydání vyšlo v roce 1845, 7 reedicí do roku 1906)
- Niespodzianka. Zbiór powiastek dla pilnych dzieci (1844, 10 reedicí do roku 1898)
- Obrazy i obrazki Warszawy – popis života a architektury města (1848)
- Wieczory domowe. Zbiór zabawek, opisów i powiastek dla nauki i rozrywki dobrych dzieci (1848, 5 reedicí do roku 1894)
- Powieści z dziejów naszych – série historických příběhů otištěných v "Wieczorach rodzinnych" v letech 1880-81, kompaktní vydání 1882
- Proza i poezja polska wybrana i zastosowana do użytku młodzieży żeńskiej... – antologie
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Paulina Krakowowa na polské Wikipedii a Paulina Krakowowa na anglické Wikipedii.
- ↑ Słownik literatury dziecięcej i młodzieżowej. Příprava vydání Barbara Tylicka, Grzegorz Leszczyński, Alicja Baluch. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolinskich 436 s. Dostupné online. ISBN 978-83-04-04606-1. OCLC ocm54682482 OCLC: ocm54682482.
- ↑ HAWKESWORTH, C. A History of Central European Women's Writing. [s.l.]: Springer 337 s. Dostupné online. ISBN 978-0-333-98515-1. (anglicky)
- ↑ BORKOWSKA, Grazyna. Alienated Women: A Study on Polish Women's Fiction, 1845-1918. [s.l.]: Central European University Press 354 s. Dostupné online. ISBN 978-963-9241-03-9. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paulina Krakowowa na Wikimedia Commons
Literatura
- Izabela Lewańska: Krakow's nee Radziejewski Petronela Paulina. In: Polish Biographical Dictionary. T. XV. 1970, pp. 123–125.
- Barbara Tylicka, Grzegorz Leszczyński: Dictionary of children's and youth literature. Wrocław: The National Institute of Ossoliński, 2003, pp. 198–199. ISBN 83-04-04606-7.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Paulina_Krakowowa |
