| Павлодар облысы Павлодарская область | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Pavlodar |
| Souřadnice | 52°18′ s. š., 76°57′ v. d. |
| Rozloha | 127 500 km² |
| Časové pásmo | +6 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 749 516 (2021) |
| Hustota zalidnění | 5,9 obyv./km² |
| Jazyk | kazaština, ruština |
| Národnostní složení | Kazaši 55,94 % Rusové 29,56 % Ukrajinci 5,53 % Němci 3,21 % Tataři 1,89 Bělorusové |
| Správa regionu | |
| Stát | Kazachstán Kazachstán |
| Nadřazený celek | Kazachstán Kazachstán |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 10 okresů, 2 samosprávná města |
| Vznik | 15. ledna 1938 |
| Akim | Asain Kuandykovič Bajchanov |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | KZ-PAV |
| Telefonní předvolba | 7182 |
| Označení vozidel | S a 14 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavlodarská oblast (kazašsky Павлодар облысы, rusky Павлодарская область) je oblast na severovýchodě Kazachstánu. Byla založena 15. ledna 1938 v rámci Kazašské SSR. Má rozlohu 127 500 km². V letech 1962–64 byla součástí Celinného kraje. Má 756 755 obyvatel a je rozdělena na 10 administrativních okresů a dvě samosprávná města. Hlavním městem je Pavlodar.
Poloha
Oblast hraničí se čtyřmi oblastmi Kazachstánu (Východokazachstánskou na jihovýchodě, Karagandskou na jihu a Akmolskou a Severokazachstánskou na západě) a dvěma oblastmi a jedním krajem Ruska (Omskou na severu, Novosibirskou na severovýchodě a Altajským krajem na východě).
Zaujímá zónu lesostepí, stepí a polopouští na středním toku Irtyše. Velká část se nachází v Západosibiřské rovině (Přiirtyšská rovina) s nadmořskou výškou 110 až 200 m. Z roviny vystupují nevelké vyvýšeniny a vyskytují se zde četné propadliny a kotliny, které jsou často vyplněné sladkovodními i slanými jezery. Do jihozápadní části zasahuje Kazašská pahorkatina s horami Kyzyltau (vrchol Aulie 1 055 m) a Bajanaulskými horami (vrchol Akbet 1 026 m). jsou zde naleziště nerostů: černého i hnědého uhlí, měděných a polymetalických rud. V jezerech jsou ložiska kuchyňské i glauberovy soli.
Klima
Klima je ryze kontinentální, suché. Zima je dlouhá, chladná s malým množstvím sněhu a se silnými větry a chumelenicemi. Léto je horké a suché, s častými větry s vysokou teplotou vzduchu (suchověje – суховеи) a pylovými bouřemi. Teplota prudce kolísá v průběhu 24 hodin. Průměrná teplota v červenci 20 °С na severu a 22 °С na jihu a v lednu −19,5 °С na severu a −17,5 °С na jihu. Množství srážek za rok je 220 až 240 mm na jihu, 305 mm na severu a 320 mm v horách.
Vodní zdroje
Jediná velká řeka Irtyš protéká oblastí z jihovýchodu na severozápad v délce 500 km. Kolem ní je mnoho slepých ramen a na řece celá řada ostrovů. V pahorkatině pramení řeky Tundyk, Aščisu, Šiderty, Olenty a jiné menší, které však nedotékají do Irtyše a končí v bezodtokých jezerech. Od Irtyše byl postaven kanál Irtyš-Karaganda, na kterém bylo postaveno několik přehradních hrází, za kterými vznikly vodní nádrže. V oblasti je mnohojezer, převážně slaných. Největší jsou Seletyteniz, Kyzylkak, Žalauly, Šureksor, Karasor, Žamantuz, Kalkaman na pravém břehu Irtyše a Maraldy, Moildy, Velký Ažbulat na levém břehu.
Půdy a flóra
Velká část oblasti leží v kavylovo-kostřavové zóně stepí na tmavě kaštanových půdách. Na samém severu je jižní lesostep s černozemními půdami a březové lesíky uprostřed travnatých stepí. V údolí Irtyše jsou travnaté a zaplavované louky, senoseče a pásy borových hájů. V okolí jezer a v dolinách vysychajících řek pak travnato-ostřicové louky a rákosové porosty. V jižní části na levém břehu Irtyše je kostřavovo-pelyňková až pelyňkovo-slanisková polopoušť na světle kaštanových půdách střídaných slanisky. Na písčitých úsecích pravého břehu rostou pásy borových hájů. V Bajanaulských horách jsou nevelké borovicovo-březové lesy na štěrkových kaštanových půdách.
Fauna
Ve stepích žijí hlodavci (písečné pestrušky, zajíci sněžní, svišti, sysli, frčci), šelmy (vlci,lišky,stepní tchoři, lasice) a ptáci (skřivani, křepelky, kachny, bahňáci). Z ryb v jezerech žijí karasi, potočníci, líni, okouni a v Irtyši pak štiky, okouni, candáti, jelci, mníci a nelmy. V borových lesích se aklimatizovaly veverky a rákosových porostech ondatry.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Павлодарская область“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavlodarská oblast na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Pavlodarská_oblast |
