Pelatka, neboli antheridium, je samčí jednobuněčný či mnohobuněčný pohlavní orgán (gametangium), vyskytující se převážně u stélkatých organismů ve fázi gametofytu. V antheridiích se mitotickým dělením tvoří samčí pohlavní buňky (gamety). Antheridia se objevují během pohlavního rozmnožování především u mechů, kapradin, plavuní, řas a také některých hub.
Mnohobuněčná antheridia se obvykle skládají ze spermatogenních buněk uvnitř, jež se mitoticky dělí a tvoří gamety. Další stavební složkou jsou sterilní buňky, tvořící ochranný obal orgánu, případně vnitřní podpůrnou strukturu.
Antheridia můžeme také rozlišit na unilokulární, čili nečleněná, a plurilokulární, rozčleněná na více komůrek.
Samičím protějškem antheridia je archegonium.
Různé skupiny
Antheridia řas
U skupiny řas (Algae) se vyskytují pouze jednobuněčná antheridia bez sterilních buněk tvořících obal. Vytvářejí se na nich zpravidla bičíkaté spermatozoidy. Zajímavostí řádu Fucales je uložení gametangií v komůrkách diploidního sporofytu, přičemž se gamety tvoří přímo v nich. Chybí tedy zcela fáze haploidního gametofytu.
Antheridia hub
U vřeckovýtrusých hub v případě gametangiogamie dochází ke spojení mnohojaderného antheridia se samičím mnohojaderným askogonem skrze trichogyn (výrůstek na askogonu). Namnožený obsah antheridia přechází do askogonia, kde dochází k párování jader.
Antheridia mechorostů
Mnohobuněčná antheridia mechorostů vyrůstají na vlastní rostlince, a to buď společně se samičími gametangii - archegonii (homothalický gametofyt), nebo samostatně, kdy jsou rostlinky odděleného pohlaví (heterothalický gametofyt). V antheridiích se tvoří biciliátní spermatozoidy, jejichž dva bičíky dokládají potřebu vodního prostředí pro přenos k samičím pohlavním buňkám.
Antheridia cévnatých rostlin
Cévnaté rostliny mají do různé míry redukovanou fázi gametofytu. U kapraďorostů se objevuje v podobě útvaru zvaného prokel, jenž nese i antheridia. Některé cévnaté rostliny své pohlavní orgány během vývoje zcela druhotně ztratily.
Odkazy
Literatura
- DOSTÁL, Petr. Evoluce a systém stélkatých organismů a cévnatých výtrusných rostlin. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2006. ISBN 80-7290-267-9.
- ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. ISBN 978-80-86960-23-4.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pelatka na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Pelatka |
