Perpetuatio fori (lat.) je trvání příslušnosti toho soudu, u něhož bylo řízení zahájeno. Tento soud je příslušný pro projednání věci a rozhodnutí až do pravomocného skončení řízení, a to i když se v jeho průběhu změní okolnosti, které jsou pro určení příslušného soudu rozhodné.
V českém civilním procesu je tato zásada zakotvena v § 11 občanského soudního řádu. Výjimkou je ovšem přikázání věci jinému soudu např. z důvodu podjatosti všech jeho soudců[1] nebo přenesení příslušnosti z důvodu zájmu nezletilého.[2] Podle judikatury Nejvyššího správního soudu se však vztahuje i na správní soudnictví.[3]
Reference
- ↑ Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 12. [cit. 2014-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, § 5. [cit. 2014-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 12. 6. 2003, sp. zn. Nad 52/2003, [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Perpetuatio_fori |
