| Peter Michal Bohúň | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. září 1822 Veličná |
| Úmrtí | 20. května 1879 (ve věku 56 let) Bílsko-Bělá |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | evangelický hřbitov Bílsko-Bělá |
| Alma mater | Gymnázium Janka Francisciho-Rimavského |
| Povolání | malíř a litograf |
| Děti | Kornel Bohúň |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Peter Michal Bohúň (29. září 1822, Veličná (Velká Ves) – 20. května 1879, Bílsko-Bělá) byl slovenský malíř.
Životopis
Bohúň se narodil roku 1822 v oravské obci Veličná v rodině evangelického kněze Jana Bohúně a Jany Žofie Ambróziové. Do školy začal chodit v rodné obci. Následně odešel na gymnázium do Gemerské Hôrky, kde se naučil maďarsky. Další etapou jeho studií byl odjezd na evangelické lyceum do Levoče v roce 1836. Z důvodu národnostních protestů bylo lyceum v květnu 1841 uherskou vládou zavřené. Bohúň odešel do Kežmarku, kde studoval právo a vytvořil první malby. Dne 18. listopadu 1843 začal Bohúň studovat v Praze na Akademii výtvarných umění. Jeho učitelem byl německý historický malíř a tehdejší ředitel Akademie Christian Ruben. Po smrti otce v únoru 1844, který financoval jeho studia, byl odkázán na materiální pomoc oravského šlechtice Michala Kubína mladšího. Bohúň patřil do skupiny štúrovců.
Nejčastějším obsahem jeho maleb byly portréty, které jsou vystaveny ve většině slovenských galerií, v Praze a jiných městech Evropy. Také tvořil oltářní obrazy, které jsou roztroušeny v kostelech po celém Slovensku a Polsku. Krajinomalbě se věnoval pouze příležitostně, přičemž vycházel zejména z přírodních motivů oravského regionu. Za vyvrcholení jeho tvorby je považována temperová skica „Slovenské lidové shromáždění“, s postavami lidí v krojích z celého Slovenska. Jeho pravděpodobně nejznámějším výtvarným uměleckým dílem však je portrét slovenského národního buditele Jana Francisciho jako dobrovolnického kapitána.
V září 1854 přišel Bohúň spolu se svou manželkou Žofií Amálií Klonkayovou, dcerou zemana ze spišské Lučivné, a dvěma dětmi do Liptovského Svatého Mikuláše, kde téměř 11 let vyučoval malbu na dívčí evangelické škole.
Na podzim roku 1865 zadlužený Bohúň opustil Slovensko a společně s rodinou se usadil v haličské obci Lipník u Bělé (nyní část města Bílsko-Bělá). Nejdříve bydlel v Kontzerově dvoře, na adrese Lipnik č. 19, později se přestěhoval do domu č. 23. V roce 1876 vycestoval Bohúň do Itálie, kde hledal svého syna Lubora Milana, jenž dezertoval z rakouské armády.
Podle údajů bělského evangelického archivu zemřel Bohúň roku 1879 na zápal plic. Je pohřben na evangelickém hřbitově v Bělé.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Michal Bohúň na slovenské Wikipedii.
Literatura
- VENDL, Vaclav Karel. Peter Bohúň, slovenský malíř. Pardubice: vlastní náklad, 1922.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Peter Michal Bohúň na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Peter Michal Bohúň
- Záznam v křestní matrice farnosti Veličná
- Životopis - Osobnosti.sk
- Liptovská galerie Petra Michala Bohúně (GPMB) Liptovský Mikuláš – muzeum.sk
- Díla autora ve sbírkách Slovenských galerií
- Peter Michal Bohúň – galerianz.eu
- Socha Petra Michala Bohúně, Bratislava – celkový pohled
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Peter_Michal_Bohúň |
