Petr III. Jelito

Vysoce důstojný Petr III. Jelito
Biskup olomoucký
Petr III. Jelito (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	olomoucká
Sídlo	Olomouc
Jmenování	28. dubna 1381
Předchůdce	Jan IX. ze Středy
Nástupce	Jan z Moravy
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	biskup churský (1356–1368) biskup litomyšlský (1368–1371) arcibiskup magdeburský (1372–1381)
Osobní údaje
Datum narození	1325
Místo narození	Dolní Třešňovec u Lanškrouna, České království České království
Datum úmrtí	12. února 1387 (ve věku 61–62 let)
Místo úmrtí	Olomouc, Moravské markrabství Moravské markrabství
Místo pohřbení	Katedrála svatého Václava
Povolání	arcibiskup a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr III., též Petr z Brna zvaný Jelito (Gelito, německy Wurst) se narodil kolem roku 1330 ve vesnici Třešňovec u Lanškrouna. Vystřídal postupně úřady papežského auditora, a biskupské stolce v Churu (1356–1368), Litomyšli (1368–1371), Magdeburku (1372–1381) a Olomouci (1381–1387).

Život a činnost

Petr pocházel ze selské či nižší šlechtické rodiny, údajně vlastnící pozemky ve tvaru jelita.^[1] Vyrůstal v Uhrách. Studoval na univerzitách v Praze, v Bologni, v Perugii a v Římě, kde získal doktorát práv. Ovládal slovem i písmem pět jazyků.

Dne 10. června 1356 jej papež Inocenc VI. jmenoval biskupem churské diecéze.

V letech 1352–1355 působil při papežské kurii jako auditor causarum papeže Inocence VI. a jako kancléř a hofmistr rakouského vévody Albrechta II. a užského probošta v Uhrách. Často pobýval v blízkosti Karla IV., při jehož soudním dvoře působil. Na Karlovu přímluvu při jeho císařské korunovaci v Římě 5. dubna 1355 byl patrně patrně papežem vybrán za kandidáta na biskupský stolec v Churu a tam roku 1356 do úřadu zvolen a potvrzen. Od roku 1368 byl biskupem v Litomyšli.

V roce 1371 založil a na vlastní náklad dal vybudovat klášter bratří kanovníků svatého Augustina s kostelem svatého Mikuláše a svaté Kateřiny v Lanškrouně a dal mu připsat pozemky s vesnicí Nezamyslice. Na přímluvu Karla IV. došlo k dalším změnám v obsazení biskupských stolců a Petr se stal roku 1371 arcibiskupem v Magdeburgu, kde působil deset let.

28. dubna roku 1381 byl papežem Urbanem VI. přeložen jako biskup do Olomouce. Tam ho čekaly spory s kapitulou i s pražským biskupem.

Zemřel 12. února 1387 v Olomouci. Byl pohřben do gotické krypty Katedrály sv. Václava v Olomouci, kterou dal kardinál František z Ditrichštejna při pozdějších úpravách zasypat a zazdít, dosud nebyla archeologicky prozkoumána.

Erb

V erbovním štítku měl přední polovinu kráčejícího osla, který je v heraldické kurtoazii pro své dlouhé uši symbolem pozorného naslouchání, což odkazuje k Petrově první funkci auditora a soudce. Na jeho pečeti Churského biskupa je osel vyobrazen neobvykle ve skoku jako kůň nebo jelen. Na ostatních biskupských pečetích a na pečeti klášterní fundace v Lanškrouně je erbovní znamení zmenšené na oslí hlavu a krk.^[2]. Osel je zde vždy hlavou obrácen heraldicky doprava, to je z pohledu pozorovatele doleva.

Odkazy

Reference

Literatura

• BORKOVCOVÁ, Marie. Petr III. zvaný Jelito. Lanškrounsko : vlastivědný sborník Městského muzea Lanškroun. Městské muzeum Lanškroun, 2016, roč. 14, s. 40–43. ISBN 978-80-905183-6-0. 
• BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha: Logik, 2000. ISBN 80-902811-0-9. 
• ELBEL, Petr. Osobnost olomouckého biskupa Petra III. řečeného Jelito (1381–1387). Střední Morava. 2001, roč. 7, čís. 13, s. 4–26. 
• ELBEL, Petr. Petr Jelito, dvořan a diplomat Karla IV.. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity. 2001, čís. 48, s. 67–87. 
• ZELENKA, Aleš, 1979. Die Wappen der böhmischen und mährischen Bischöfe. Regensburg: Beheym-Verlag. 319 s. S. 91–92. (německy) 

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Jelito v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Předchůdce: Oldřich V. z Lenzburku

biskup churský 1356–1368

Nástupce: Fridrich II. z Erdingenu

Předchůdce: Albrecht Aleš ze Šternberka

biskup litomyšlský 1368–1371

Nástupce: Albrecht Aleš ze Šternberka

Předchůdce: Albrecht Aleš ze Šternberka

arcibiskup magdeburský 1372–1381

Nástupce: Ludvík Míšeňský

Předchůdce: Jan IX. ze Středy

biskup olomoucký 1381–1387

Nástupce: Jan X.

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí biskupové (1063–1776)	1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777)	1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777)	1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779)	1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál

Autoritní data	Biblio: 85a95641-3e9b-4188-a18b-980c5f392fb9 NKC: mzk2005313113 GND: 13874999X HDS: 012637 VIAF: 95381329, 84647751