Petr Peřina II. z Maličína

Petr Peřina II. z Maličína
Petr Peřina II. z Maličína na kresbě Mikuláše Meldemanna z roku 1529
Narození	15. století ? České království České království
Úmrtí	před rokem 1540 České království České království
Vojenská kariéra
Hodnost	hejtman
Složka	Habsburská císařská armáda
Války	Osmansko-habsburské války
Bitvy	První obléhání Vídně (1529)

Petr Peřina II. z Maličína (též Petr Opit z Maličína, 15. století – před rokem 1540) byl český vladyka z rodu Peřinů z Maličína, vojevůdce, generál habsburské císařské armády během habsbursko-osmanských válek v 1. polovině 16. století. Proslul jako jeden z velitelů českých žoldnéřů při obraně Vídně proti Osmanům roku 1529.

Životopis

Původ a majetek

Pocházel z vladyckého rodu odvozujícího svůj původ od vsi Maličín na Čáslavsku, kterou však v době Petrova života rodina neměla v držení. Byl synem Baltazara Peřiny z Maličína. Od počátku 16. století byl majitelem vsi Zdebuzeves v Posázaví. Roku 1526 vedl majetkový soudní spor se svým (patrně mladším) bratrem Janem, který asistoval řešit Zdeněk Lev z Rožmitálu, tehdejší Nejvyšší purkrabí Českého království, svoláním schůzky bratří na Pražském hradě.

Obléhání Vídně Turky

Během 1. poloviny 16. století se zapojil do bojů s Turky vedených v rámci vleklých habsbursko-osmanských válek. V létě 1529 byl spolu s Václavem Zvířetickým z Vartenberka a Petrem Hadem z Proseče pověřen velením českých praporů,^[1] které měly vytáhnout k obraně Vídně, ke které se blížila početná armáda sultána Sulejmana I. Nádherného. Peřina je uváděn jako svolavatel žoldnéřského vojska v Praze a následně jako velitel^[2] dvou ze čtyř praporů armády o počtu asi 2 800 mužů (včetně 250 jezdců Hanuše z Hardeka), která z Čech k Vídni vytáhla a doplnila tak celkový stav křesťanských obránců města na asi 16 tisíc. Se svými muži Peřina bránil jeden z perimetrů městských hradeb, mezi tzv. Červenou a Solnou bránou, v okolí Dunaje a podílel se na bojových operacích, díky kterým se podařilo osmanskou armádu donutit k ústupu a obléhání tak prolomit.

Král Ferdinand I., který po dobu obléhání sídlil v Praze, jej spolu s Václavem Zvířetickým zmiňuje ve svých listech. Připomínána je rovněž Peřinova žádost k císaři o dvojnásobný žold pro jeho muže, čemuž však nebylo vyhověno.

Zemřel před rokem 1540.

Rodinný život

Prameny uvádějí dceru Annu z Maličína, která byla jeho dědičkou.

Památka

Při obléhání Vídně roku 1529 byl zachycen původem norimberským kreslířem a malířem Mikulášem Meldemannem, který se bojů taktéž aktivně zúčastnil. Podobizna se pak stala součástí Meldemannovy knihy s kresbami obléhání Vídně vydané roku 1530 v Norimberku.^[3] Podobizna je doplněna německou oslavnou básní norimberského minnesangera Hanse Sachse.

V další historiografii je pak stručně připomínán, nezřídka jako jediný,^[2] vůdce českých obránců Vídně proti dobyvačným Osmanům.

Odkazy

Reference

Literatura

• Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. Praha: Karel Hipman, 07.09.1906, 2(29). s. [628]. Dostupné online
• Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto. s. 809-810. Dostupné online
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 15. s. [88]-89. Dostupné online
• Světozor: Obrázkový týdeník. Praha: František Skrejšovský, 16.6.1882, 16(25). s. 299-300. ISSN 1805-0921. Dostupné online
• TOMEK, Václav Vladivoj. Dějepis města Prahy.. s. 84. Dostupné online
• VLASÁK, Norbert. Okres Vlašimský: nástin historicko-archeologický. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1874. s. 96-97. Dostupné online