Philip Vian

Sir Philip Vian
Narození	14. června 1894 nebo 15. června 1894 Londýn
Úmrtí	27. května 1968 (ve věku 73 let) Spojené království
Alma mater	Britannia Royal Naval College
Povolání	důstojník
Ocenění	Řád za vynikající službu (1940) rytíř komandér Řádu britského impéria (1942) společník Řádu lázně (1944) rytíř komandér Řádu lázně (1944) velkokříž Řádu lázně (1952) … více na Wikidatech
Děti	Polly Vian[1]
Příbuzní	Peter Farquhar[1], Diana Susan Farquhar[1] a Alastair Vian Farquhar[1] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Philip Louis Vian (14. června 1894, Londýn, Anglie – 27. května 1968, Ashford Hill, Anglie) byl britský admirál. U námořnictva sloužil od roku 1907, zúčastnil se první světové války, poté působil v různých destinacích britské koloniální říše. Jako námořní velitel vynikl za druhé světové války ve Středomoří. Po krátké zdravotní pauze měl podíl na vylodění v Normandii. Vysoké funkce zastával i po válce a v roce 1952 dosáhl hodnosti velkoadmirála.

Životopis

Narodil se v Londýně jako syn Alsagera Richarda Viana (1863–1924), do Royal Navy vstoupil jako kadet v roce 1907 a studoval na námořních školách v Osborne a Dartmouthu. Zúčastnil se první světové války, poté sloužil v Atlantiku, Středomoří, Austrálii a Čínském moři. Ve třicátých letech měl podíl na britské účasti ve španělské občanské válce a v roce 1934 byl povýšen na kapitána. Za druhé světové války byl jedním z pronásledovatelů největší německé bitevní lodi Bismarck a v roce 1941 dosáhl hodnosti kontradmirála. Na přelomu let 1941–1942 velel v první a druhé bitvě v Syrtském zálivu ve Středozemním moři. Poté se zhoršil jeho zdravotní stav, nakonec onemocněl malárií, musel se vrátit do Británie a do roku 1943 byl mimo aktivní službu. V roce 1944 velel britskému námořnictvu asistujícímu při vylodění Spojenců v Normandii, téhož roku byl povýšen do šlechtického stavu. V závěru druhé světové války dosáhl hodnosti viceadmirála (1945) a v letech 1946–1950 byl na admiralitě pátým námořním lordem. V roce 1948 byl povýšen na admirála a aktivní kariéru zakončil jako velitel loďstva Home Fleet (1950–1952). Při odchodu do výslužby obdržel nejvyšší hodnost velkoadmirála (1952), v soukromí se věnoval obchodním aktivitám.

Během druhé světové války obdržel tři stupně Řádu lázně, v roce 1952 nakonec získal velkokříž Řádu lázně. Byl nositelem francouzského Řádu čestné legie a Válečného kříže, další vyznamenání obdržel v USA, Dánsku a Norsku^[2].

Odkazy

Reference

Literatura

• HEATHCOTE, T. A.: British Admirals of the Fleet 1734–1995. A Biographical Dictionary; Londýn, 2008; s. 245–248 ISBN 978-0850528350 dostupné online

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Philip Vian na Wikimedia Commons
• Profesní kariéra admirála Philipa Viana dostupné online
• Životopis admirála Philipa Viana na webu historyofwar dostupné online

Autoritní data	BNF: cb115448694 (data) ISNI: 0000 0003 5780 1514 NTA: 334171172 PLWABN: 9810549775705606 SUDOC: 112169775 VIAF: 202179215 WorldCat Entities: E39PBJx8B44bjwTTMpPM8CGT73