Pik Svobodnaja Koreja

Pik Svobodnaja Koreja
Пик Свободная Корея
Zasněžená strmá severní stěna štítu

Vrchol4777,6 m n. m.
Izolace2 km → Pik Korona
Poloha
SvětadílAsie
StátKyrgyzstán Kyrgyzstán
PohoříŤan-šan
Souřadnice
Svobodnaja Koreja
Prvovýstup1957, B. Simagin a druzi
Typhorský štít
PovodíČu (řeka)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pik Svobodnaja Koreja (пик Свободная Корея, v překladu "štít Svobodná resp. Volná Korea") je horský štít v Kyrgyzském hřbetu, jednom z hlavních hřbetů Ťan-šanu. Se svou výškou 4777,6 m n. m. jde o jeden z nejvyšších vrcholů Kyrgyzského hřbetu.[1] Hora proslula zejména svou severní stěnou, která se stala jedním z nejklasičtějších horolezeckých terénů na celém Ťan-šanu i v celém sovětském svazu. Výstupy touto severní stěnou opakovaně získaly zlatou medaili na mistrovství SSSR v horolezectví.[2] Vrchol se nachází v Kyrgyzstánu, v národním parku Ala Arča.

Pohled na pik Svobodnaja Koreja z jihu

Výstupy

Výstupové trasy severní stěnou štítu
Pohled na vrchol ze severu, v popředí ledopád ledovce Ak-sai

Vrchol byl poprvé vystoupen skupinou B. Simagina v roce 1957 z jihovýchodu z ledovce Top-karagaj cestou stupně 4B ruské stupnice horolezecké obtížnosti. Dodnes jde o technicky nejsnazší výstupovou cestu na vrchol. Jihovýchodní stěna byla prostoupena ještě v roce 1959 skupinou G. Feščenka (obtížnost 5A) a poté se již působiště horolezců na této hoře přeneslo do její severní stěny, která si později získala značnou proslulost.[3][4]
Poprvé byla severní stěna prostoupena po skalním žebru ve své západní části skupinou V. Andrejeva v roce 1959 cestou obtížnosti 5A. V současné době je tato cesta jen zřídka opakována. V roce 1961 pak stěnu zdolala skupina Lva Myšljajeva po pravém žebru vedoucím přímo na hlavní vrchol cestou obtížnosti 5B/A1+.[2][4] Skupina za tento výstup zvítězila v kategorii technicky obtížných výstupů na mistrovství SSSR v horolezectví v daném roce.[2][5] Podle Balezina o jednu z nejkrásnějších a nejlogičtějších výstupových linií v severní stěně. Zajímavost je, že i za (pouhé) zopakování této cesty vyhrála ukrajinská skupina horolezců šampionát v kategorii technicky obtížných výstupů v roce 1986.[2]
Další nová cesta na vrchol byla otevřena v levé části severní stěny v roce 1966 skupinou pod vedením Borise Studenina stupně obtížnosti 6A. I tento výstup byl oceněn prvním místem na šampionátu v kategorii technicky obtížných výstupů[2][6] (ačkoli Dieška - zřejmě chybně - uvádí, že v roce 1966 první místo uděleno nebylo[5]). Dle literatury nebyla tato výstupová linie nikdy opakována.[2] V roce 1969 přibyly v severní stěně hned dvě nové výstupové linie. Skupina Valerie Bezzubkina vystoupila během osmi dní středem stěny cestou obtížnosti 6A/A2 a byla oceněna prvním místem na šampionátu v daném roce.[2][4][5] Dle Balezina jde o populární výstupovou trasu.[2] Skupina A. Kustovského pak vystoupila během deseti dní linii stupně obtížnosti 6A/A2 v levé části stěny a na šampionátu byla oceněna druhým místem.[2][4]
V roce 1974 skupina Borise Bagajeva prostoupila novou cestu "po trojúhelníku" severní stěny stupně obtížnosti 5B/A2. Tato cesta se dočkala dvou zimních opakování v roce 1991. Následující rok pak otevřela novou cestu střední částí severní stěny obtížnosti 6A/A3+ skupina Ju. Popenka, kdy klíčové místo v horní části stěny překonala za použití velkého množství nýtů. Tento výstup byl oceněn druhým místem na mistrovství. Tato cesta patří k populárním výstupovým liniím v severní stěně, zimní opakování v roce 1991 bylo oceněno zlatou medailí v kategorii zimních výstupů.[2][4] V roce 1976 se pak severní stěna dočkala prvních sólových výstupů, když se pro ně podařilo získat povolení Američanům Henrymu Barberovi a Georgi Lowovi. Henry Barber vystoupil po kuloáru severní stěny cestou obtížnosti 5B. George Lowe pak po kuloáru v nejpravější, severozápadní části stěny cestou obtížnosti 5A. Obě tyto cesty patří k nejvíce opakovaným ve stěně, Lowova cesta je často využívána k sestupu, neboť jde o technicky nejsnazší cestu v severní stěně.[2][4][5]
V roce 1982 učinila další první výstup skupina A. Švaba po pilíři v levé části stěny cestou obtížnosti 5B/A2. V roce 1988 pak skupina pod vedením S. Semiletkina vystoupila zřejmě technicky nejobtížnější výstup ve stěně, linii obtížnosti 6A/A2 (do roku 1998 hodnocena stupněm 6B) v levé části stěny. Výstup byl oceněn stříbrnou medailí na šampionátu. Zimní opakování tohoto výstupu v letech 1992, 1995 a 1996 byla vždy oceněna zlatou medailí v kategorii zimních výstupů, takové množství ocenění pro jednu výstupovou cestu je unikátní v rámci všech pohoří bývalého Sovětského svazu.[2][4] Tato linie pak byla ještě napřímena variantou M. Michailova v listopadu 1999 (obtížnost 6A).[2][7]
V létě roku 1991 poprvé prostoupila skupina Valerije Balezina během tří dnů za špatného počasí levý "trojúhelník" severní stěny (cesta hodnocena stupněm 5B). V zimě roku 1994 pak skupina pod vedením Balezina vystoupila linii po severozápadním bastionu stupně obtížnosti 5B, za což obdržela stříbrnou medaili v kategorii zimních výstupů. V zimě roku 1997 pak A. Ručkin a A. Pučinin vystoupili technicky obtížný kuloár severní stěny, stupeň obtížnosti 6A/A3. A v únoru roku 2000 skupina Balezina učinila ještě jeden prvovýstup v levé části stěny stupně obtížnosti 5B, oceněný stříbrnou medailí na mistrovství.[2][4]

Reference

  1. Generální štáb SSSR. Topografická mapa 1 : 50 000 K-43-054-3. [s.l.]: Generální štáb SSSR 1 mapový list s. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b c d e f g h i j k l m n BALEZIN, Valerij. Pik Svobodnaja Koreja, severnaja stěna, istorija pokorenija [online]. Krasnojarsjije Stolby [cit. 2016-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-06. (rusky) 
  3. Federacija Alpinizma Rossiji. Klassifikator maršrutov na gornye veršiny. 5. vyd. Moskva: Federacija Alpinizma Rossiji, 2011. 252 s. (rusky) 
  4. a b c d e f g h Niska. Svobodnaja Koreja [online]. Risk.ru [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. (rusky) 
  5. a b c d DIEŠKA, Ivan; ŠIRL, Václav. Horolezectví zblízka. Praha: Olympia, 1989. 444 s. S. 167–171. 
  6. Chronika. Spravočnyje materialy. In: Pobeždennye Veršiny 1965 - 1967. Moskva: Mysl, 1970. S. 267. (rusky)
  7. CHVOSTĚNKO, Oleg. Novyje maršruty na Severnoj stěně Svobodnoj Korei [online]. Mountain.ru [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Pik_Svobodnaja_Koreja
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.