| Piotr Nurowski | |
|---|---|
 | |
| Prezident Polského olympijského výboru | |
| Ve funkci: 2005 – 10. dubna 2010 | |
| Předchůdce | Stanisław Stefan Paszczyk |
| Nástupce | Andrzej Kraśnicki, zastupující |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Polská sjednocená dělnická strana |
| Narození | 20. června 1945 Sandomierz, Polsko |
| Úmrtí | 10. dubna 2010 Pečersk, poblíž Smolenska, Rusko |
| Příčina úmrtí | havárie Tu-154 u Smolenska |
| Místo pohřbení | Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě |
| Národnost | polská |
| Alma mater | Právnická fakulta Varšavské univerzity |
| Profese | sportovní funkcionář, tenista a diplomat |
| Ocenění | Řád znovuzrozeného Polska (2010) |
| Commons | Piotr Nurowski |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Piotr Jan Nurowski (20. června 1945, Sandomierz, Polsko – 10. dubna 2010, Pečersk, Rusko) byl polský podnikatel a prezident Polského olympijského výboru[1].
Životopis
V roce 1967 absolvoval Právnickou fakultu Varšavské univerzity. Krátce pak působil jako sportovní zpravodaj Polského rozhlasu. Angažoval se ve Svazu socialistické mládeže. V roce 1972 se stal místopředsedou Polského svazu lehké atletiky. O rok později se stal jeho předsedou, a tím se zároveň stal nejmladším předsedou národního sportovního sdružení na světě. Funkci zastával až do roku 1976 a poté v letech 1978 až 1980. Byl členem Polské sjednocené dělnické strany. V letech 1973 až 1976 byl členem národního rady Varšavy. Od roku 1981 byl zaměstnancem ministerstva zahraničí – v letech 1981 až 1984 byl prvním tajemníkem polské ambasády v Moskvě, v letech 1984 až 1986 zaměstnancem oddělení ministerstva pro Asii, Afriku a Austrálii a v letech 1986 až 1991 poradcem na velvyslanectví v marockém Rabatu. Po roce 1991 začal působit ve společnostech Zygmunta Solorze. V letech 1991 až 1992 byl obchodním ředitelem společnosti Solpol, v roce 1992 se zapojil do vytváření televizní stanice Polsat, v jejíchž statutárních orgánech pak zasedal – v letech 1992 až 1998 v představenstvu a od roku 1998 v dozorčí radě. V roce 2005 byl zvolen prezidentem Polského olympijského výboru. V roce 2007 byla zveřejněna informace o jeho údajné spolupráci s Bezpečnostní službou (polská obdoba československé Státní bezpečnosti). Nepravomocný rozsudek varšavského soudu v roce 2009 uvedl, že se jedná o nepravdivé informace.
Zemřel při leteckém neštěstí u ruského Smolensku 10. dubna 2010. Posmrtně obdržel Důstojnický kříž s hvězdou Řádu Polonia Restituta (Krzyż Oficerski Orderu Odrodzenia Polski).[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piotr Nurowski na polské Wikipedii.
- ↑ Piotr Nurowski, przyjaciel sportu i sportowców.
- ↑ Komunikat Nr 163/VI kad. [online]. 2010-04-16 [cit. 2010-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-24. (polsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Piotr Nurowski na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Piotr_Nurowski |
