Hrách (rod)

Hrách
Hrách setý (Pisum sativum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
TribusFabeae
Rodhrách (Pisum)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Detail květu hrachu setého

Hrách (Pisum) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to jednoleté nebo vytrvalé šplhavé byliny s motýlovitými květy a nafouklými lusky. Hrachy jsou přirozeně rozšířené v počtu 2 až 3 druhů ve Středomoří a jihozápadní Asii. Hrách setý je velmi stará kulturní rostlina, pěstovaná v mírném klimatu po celém světě jako zelenina a luštěnina.

Popis

Hrachy jsou jednoleté nebo vytrvalé šplhavé byliny s úponkami. Listy jsou sudozpeřené s 1 až 3 páry vejčitých nebo oválných, celokrajných nebo zubatých lístků a zakončené úponkou. Palisty jsou velké, listovité, srdčité, větší než jednotlivé lístky složených listů, až 10 cm dlouhé. Květy jsou bílé nebo různých barev, jednotlivé nebo v hroznech. Kalich je zvonkovitý, s dlouhými zuby. Pavéza je obvejčitá. Tyčinky jsou dvoubratré, jedna je volná nebo jen v polovině přirostlá a 9 je nitkami srostlých do stejné výše. Semeník je téměř přisedlý, s mnoha vajíčky a na vrcholu rozšířenou čnělkou. Lusky jsou podlouhlé, nafouklé, na vrcholu špičaté a obsahují mnoho kulovitých semen.[1][2]

Rozšíření

Rod hrách zahrnuje 2 až 3 druhy, přirozeně rozšířené ve Středomoří, severní Africe a jihozápadní Asii. V květeně ČR není žádný druh hrachu přirozeně zastoupen, přechodně zplaňuje pěstovaný hrách setý, který je také jediným evropským druhem. Přirozeně se vyskytuje ve Středomoří.[1][2][3]

Obsahové látky

Hrách setý obsahuje pyridinový alkaloid trigonellin, isoflavonové fytoalexiny (pisatin aj.), neproteinovou aminokyselinu kanavanin, různé aminy, isokvercitrin, pinitol, z kumarinů zejména dafnetin. V semenech hrachu jsou obsaženy zejména jednoduché bílkoviny, škrob aj.[1]

Nezralý hrášek

Význam

Hrách setý (Pisum sativum) je pěstován v mírném pásu po celém světě jako zelenina a luštěnina.[2] Je pěstován i v subtropech v průběhu chladného období a také v horských oblastech tropů.[4]

Reference

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  2. a b c BOJIAN, Bao; TURLAND, N.J. Flora of China: Pisum [online]. Dostupné online. 
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  4. VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7. 

Externí odkazy


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Pisum
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.