 Pláštěnci | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | pláštěnci (Tunicata) |
| Třídy | |
| |
| Sesterská skupina | |
| obratlovci (Craniata) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pláštěnci (Tunicata, Urochordata) je podkmen mořských strunatců. Hlavní vývojové znaky strunatců (pevná struna hřbetní a nervová trubice) jsou vyvinuty pouze u larev (s výjimkou vršenek). Tělo většiny dospělých obklopuje tuhý rosolovitý plášť (tunica), tvořený polysacharidem tunicinem. Pláštěnci žijí především přisedlým životem v koloniích.
Vývin
Embryo
Oplozené vajíčko pláštěnců je již před prvním dělením rozfragmentováno na části, z nichž se později vyvinou jednotlivé tkáně. Nejprve dochází k rýhování (dělení vajíčka), které je bilaterálního holoblastického typu. Na konci rýhování je tedy již dvoustranně symetrický zárodek. Ve stadiu 32 buněk vzniká uvnitř malá dutina – blastocoel – a poté začíná gastrulace. Ta probíhá tak, že nejprve se do dutiny vchlípí endoderm, vzniklá dutina (blastoporus) je obklopena rty z mezodermu. Tyto rty se ve druhé fázi sklouznou po vnitřním povrchu endodermálních buněk a usídlí se uvnitř. Výsledné embryo (gastrula) se začne podél předozadní osy prodlužovat. Následně vznikají první základy orgánů, jako je nervová trubice a chorda dorsalis. Vzniká postupně larva („pulec“).[1]
Larva
Larva pláštěnců je sice velká pouhých několik milimetrů a v mořském planktonu zcela zapadne, přesto je však pro vědce velmi cenná. Nese totiž řadu typických znaků strunatců. Připomíná pulce. Má ocasní chordu, nervovou trubici, kompletní trávicí soustavu, děrovaný hltan, endostyl, srdce a příslušné cévy, ale i jednoduchý „mozek“ a oči.[2]
Tyto znaky však do velké míry u dospělce nejsou patrné (výjimkou jsou však dospělé vršenky). Obvykle dojde k tzv. ontogenetické regresi, kdy např. zakrňuje nervová soustava a chorda, naopak začne velice růst hltan. Larva ztrácí ocas a přisedá na povrch mořského dna.[2]
Charakteristika
Pláštěnci žijí buď samostatně, nebo v koloniích dosahujících velikosti až několik metrů. Velikost jednoho jedince může být někdy méně než milimetr, jindy však i 60 cm.[3] Pokožka je jednovrstevná a vylučuje zmíněný plášť (tuniku). Ač patří mezi strunatce, jejich struna hřbetní je většinou pouze u larev, a to v ocasní svalnaté části těla.[2]
Jsou to zpravidla hermafrodité s nepárovými pohlavními orgány. Pohlavně se množí larvální stádia. K nepohlavnímu množení dochází pučením, častá tvorba kolonií. Někdy dochází k rodozměně (metagenezi), při níž se oba způsoby střídají. Larva pláštěnců je nebarevná a vyvinutá. Po dosáhnutí dospělosti přisedne a následně je barevná a primitivnější.
- Cévní soustava: U dospělce otevřená, u larvy uzavřená.[2] Otevřená - srdce vhání krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla
- Nervová soustava: Nervová trubice je přítomna zpravidla jen u larev, u dospělců je jednoduchá[2] - žijí často přisedlým způsobem života. V blízkosti nervové zauzliny se nachází neurální žláza s funkcí podobnou hypofýze.
- Trávicí soustava: Hltan upraven k filtrování,[2] jeho součástí je žlábek zvaný endostyl = rýha s kmitajícími brvami. Jsou to tedy mikrofágové.
- Vylučovací soustava: vylučovací orgány chybějí,[2] jejich funkci přebírá střevo a buňky v jeho okolí. Vylučované látky se také mohou ukládat do tzv. ukládacích ledvin.
- Dýchací soustava: žaberní štěrbiny
Systematika
Pláštěnci se tradičně dělí na tři třídy, přičemž moderní výzkumy ukázaly, že sumky netvoří monofyletickou skupinu. Uvnitř sumek se totiž odvětvují salpy, v současnosti jsou proto sumky děleny do samostatných tříd pospolitky (Aplousobranchiata), pravé sumky (Phlebobranchiata) a zřasenky (Stolidobranchiata). [4]
Třída sumky (resp. samostatné třídy pospolitky, zřasenky a pravé sumky)
Sumky žijí přisedlým životem především ve velmi studených vodách. Larva se tělem velmi podobá pulci a žije asi 2 až 3 dny. Dospělec měří zhruba 0,5 cm, žije průměrně rok a je primitivnější než larva.
Třída salpy
Salpy mají červenou nebo oranžovou barvu. Žijí v koloniích, které se vznášejí mořem, nebo přisedle. Jsou menší než 20 cm. Pohybují se pomocí protékání a pumpují vodu podobně jako medúzy. Bývají částí planktonu. Na rozdíl od sumek je v jejich pohlavním cyklu přítomna rodozměna.
Třída vršenky
Nejvyspělejší z pláštěnců jsou vršenky. Jako jediní mají hřbetní strunu zachovanou po celý život. Žijí u hladiny, jelikož k životu potřebují světlo a živí se řasami, které se zde nacházejí. Vyskytují se ve všech oceánech a mají takzvané sítko, kterým filtrují potravu. Když se toto sítko zanese, vršenky se z něj svléknou. Jejich schránku tvoří vápník a bílkovina.
Odkazy
Reference
- ↑ GILBERT, Scott F. Developmental Biology. 6. vyd. Swarthmore College: Sinauer Associates Dostupné online. ISBN 0-87893-243-7.
- ↑ a b c d e f g HAJER, Jaromír. Fylogeneze a systém strunatců. Ústí nad Labem: Univerzita JAP, přírodovědecká fakulta, katedra biologie, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-10. Archivováno 10. 1. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.]: Sinauer, 2003. Dostupné online. ISBN 0878930973.
- ↑ Biolib [online]. 1999-2009 [cit. 2009-05-16]. Kapitola podkmen pláštěnci. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu pláštěnci na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pláštěnci v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Pláštěnci na Biolibu
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Pláštěnci |
