Centrální autobusové nádraží Plzeň

Centrální autobusové nádraží Plzeň je hlavní autobusové nádraží v Plzni, postavené v letech 1977–1986. Nachází se na západním okraji centra města, v Jižním Předměstí v obvodu Plzeň 3, u Husovy ulice, severně od náměstí Emila Škody, v klínu tvořeném ulicemi Husova a Skvrňanská, nedaleko hlavní brány průmyslového areálu Škoda. Je vzdálené necelé 2 km západně od železničního hlavního nádraží.^[1]

Historie

Ještě v 60. letech byly příměstské i dálkové autobusové linky ukončeny na různých místech, například u Hlavního nádraží, nedaleko VII. brány Škodovky ve Skvrňanech nebo v Plachého ulici na Jižním předměstí.

Dopravní plocha nynějšího Centrálního autobusového nádraží byla vybudována v letech 1977–1979. V druhé etapě dokončené roku 1983 byla vybudována tehdy moderní odbavovací budova s komplexními službami včetně informační kanceláře ČSAD, pokladen, úschovny zavazadel, WC a stravovacích zařízení. V roce 1986 byla rozšířena odstavná plocha pro autobusy.

Vlastnické a správní vztahy

Vlastníkem hlavní provozní plochy autobusového nádraží je dle katastru statutární město Plzeň, vlastníkem provozní budovy a pozemku pod ní společnost Z-Group a.s., tedy mateřská společnost holdingu, do nějž patří i společnost ČSAD autobusy Plzeň, která do roku 2020 byla dominantním autobusovým dopravcem v kraji. Správu Centrálního autobusového nádraží Plzeň zajišťuje společnost ČSAD autobusy Plzeň a.s., organizačně je správa CAN samostatným provozem této společnosti.^[2]

Popis

Provozní budovy autobusového nádraží se nacházejí na severní straně Husovy ulice. Na komunikační síť je plocha autobusového nádraží napojena na západním konci, a to jak na jih do Husovy ulice, do níž ústí v kruhovém objezdu, tak na sever do Skvrňanské ulice, po níž je vedena tramvajová trať i silnice I/26. Průjezd plochou autobusového nádraží je uspořádán proti směru hodinových ručiček. Příjezdovou část tvoří komunikace severně podél provozních budov, prostor pro výstup z končících linek je vyznačen v zadní polovině hrany nástupiště, prostor pro zastavení průjezdných linek v přední polovině hrany. Na východním konci plochy navazuje otočka, z níž se komunikace větví k pěti souběžným zastřešeným nástupištím (č. 1 až 5) nebo na odstavnou plochu, která se nachází severně od nástupní plochy. Nástupiště jsou číslována čísly 1–5 ve směru od staniční budovy, nástupní stání jsou číslována postupně od 1 do 39, v rámci nástupiště ve sledu po směru jízdy, od 1. nástupiště až po 5. Na každém nástupišti je 9 až 7 odjezdových stání, nejdelší je nástupiště nejbližší provozní budově a čím vzdálenější nástupiště, tím je kratší, což je dáno šikmou polohou západního okraje plochy autobusového nádraží.

Napříč pod celým autobusovým nádražím vede podchod, který slouží jako hlavní přístupová cesta k odjezdovým stáním. Od Skrvňanské ulice je vstup do podchodu bezbariérový, protože plocha autobusového nádraží je oproti této ulici vyvýšena, přechod přes Skvrňanskou ulici a přístup na tramvajové zastávky na ní je pouze úrovňový po řízeném přechodu pro chodce. Na jižní straně podchod pokračuje pod Husovou ulicí, parkem na náměstí Emila Škody i pod Tylovou ulicí před areál Škodových závodů. Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky v okolí vyústění tohoto podchodu nesou názvy podle ulic, ve kterých se nacházejí, a zároveň s odkazem na centrální autobusové nádraží, tedy CAN Skvrňanská, CAN Husova a CAN Tylova. K odjezdovým nástupištím je dále umožněn i úrovňový přístup od východu od Poděbradovy ulice, přičemž přechod přes objezdovou plochu autobusového nádraží je zabezpečen dvojicí zpomalovacích prahů, vytvářejících tak místo pro přecházení.

Provoz

Na CAN byly soustředěny veškeré příměstské, dálkové i mezinárodní autobusové linky směřující do Plzně. Patří mezi nejvytíženější zařízení svého druhu v České republice.

Autobusové nádraží slouží pravidelné i nepravidelné autobusové dopravě,^[2] a to především dálkové a regionální. Linky MHD do areálu autobusového nádraží nezajíždějí, ale mají zastávky na komunikacích v okolí.

V květnu 2006 zveřejnilo město záměr vybudovat druhé autobusové nádraží v blízkosti vlakového.^[3] To bylo zprovozněno 9. prosince 2018 a je určeno pro spoje z Rokycan, Radnicka a části severního a jižního Plzeňska^[4] a tím odlehčilo Centrálnímu autobusovému nádraží.

Vybavení a služby

V roce 2007 bylo hodnoceno jako jedno z nejlépe vybavených autobusových nádraží v Česku.^[1]

V komplexu provozních budov jsou provozovány základní služby autobusového nádraží včetně prodejní kanceláře AMSBUS a dopravce ČSAD autobusy Plzeň, včetně prodeje a dobíjení Plzeňské karty a jízdenek pro plzeňsku MHD a provozu informační kanceláře. Je zde v provozu též úschovna zavazadel, veřejné toalety, jídelna a občerstvení, kadeřnictví a další služby.^[2]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeň, CAN na Wikimedia Commons
• Centrální autobusové nádraží Plzeň – přehled stanovišť a linek, ČSAD autobusy Plzeň a.s.