Podúsek 4./XI. Dolní Morava

Stavební podúsek 4./XI. Dolní Morava měl být stavěn jako součást těžkého opevnění, které bylo ve druhé polovině 30. let 20. století realizováno Československem jako zajištění hranic proti nepřátelskému Německu. Podúsek 4./XI., součást ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou, měl ochránit západní hranici Slovenska (podél dolního toku řeky Moravy) proti Rakousku, které bylo na jaře 1938 Německem obsazeno.

Základní údaje

Úsek nebyl do mnichovské dohody zadán žádné firmě, stavební práce tedy vůbec nebyly zahájeny. ŘOP jej plánoval staviteli zadat do konce roku 1938. I přesto již byl ustanoven velitel podúseku, jímž se stal škpt. žen. Ing. František Novák.

Průběh linie

Vzhledem k přírodním překážkám přímo na hranici, které tvořila především samotná řeka Morava a také okolní podmáčené terény, nebylo zapotřebí stavět celou linii pěchotních srubů. Navržené těžké objekty tak měly tvořit v počtu dvou až tří srubů uzávěry přeshraničních komunikací v prostoru od Kútů po Devínskou Novou Ves, jejich přesné umístění však není dosud známé. Mezery mezi těmito uzávěrami byly chráněny již vystavěným lehkým opevněním.

Seznam objektů

Pozn.: Objekty jsou řazeny od severu k jihu.

Popis objektů

V rámci podúseku 4./XI. mělo být postaveno celkem devět pěchotních srubů označených DM-S 1 až DM-S 9. Mělo se většinou jednat o obvyklé oboustranné objekty II. stupně odolnosti, výzbroj každého srubu měly tvořit dva protitankové kanóny vz. 36 spřažené s těžkým kulometem vz. 37 a dvě dvojčata týchž kulometů. Po pozorování měly být určeny vždy dva pancéřové zvony, pro blízkou ochranu sloužily dva lehké kulomety vz. 26 ve zvonech a další tři nebo čtyři ve střílnách tzv. „pod betonem“.

Objekty DM-S 1 a 2 byly z důvodu vysoké hladiny podzemní vody vyprojektovány jako jednopodlažní (bez spodního patra). Srub DM-S 4 měl být navíc vyzbrojen i těžkým kulometem vz. 37 v pancéřové kopuli. Zcela atypický měl být objekt DM-S 5, který neměl mít pancéřový zvon ani kopuli (u československého těžkého opevnění naprostá rarita) a výzbroj měl tvořit protitankový kanón spřažený s těžkým kulometem v „poločelní“ až kosé střílně (drtivá většina československých pěchotních srubů má boční střílny).

Literatura

• STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2010. 304 s. ISBN 978-80-86011-41-7. 
• FIC, Tomáš, a kol. Utajené pevnosti. Brno: Spolek přátel československého opevnění Brno, 2003. ISBN 80-86463-12-5.