Podkrušnohorská oblast

Podkrušnohorská oblast
Doupovské hory z Miřetic: Lestkov, Mravenčák, Černý vrch
Nejvyšší bod	934 m n. m. (Hradiště)
Délka	175 km
Šířka	25 km
Rozloha	3349 km²
Nadřazená jednotka	Krušnohorská subprovincie
Sousední jednotky	Krušnohorská hornatina, Krkonošská oblast, Severočeská tabule, Středočeská tabule, Plzeňská pahorkatina, Karlovarská vrchovina, Českoleská oblast
Podřazené jednotky	Chebská pánev, Sokolovská pánev, Doupovské hory, Mostecká pánev, České středohoří
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko Německo Německo
Podkrušnohorská oblast na mapě Česka
Horniny	čedič, hnědé uhlí a jiné sedimenty
Povodí	Labe
Souřadnice	50°24′ s. š., 13°24′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podkrušnohorská oblast je geomorfologická oblast v severozápadních Čechách (Karlovarský a Ústecký kraj). Několika čtverečními kilometry Chebské pánve přesahuje i na německé území. Jde o pásmo tektonických sníženin a sopečných kopců vzniklé při tektonických pohybech ve třetihorách. Táhne se v délce asi 175 km z jihozápadu na severovýchod, od Chebu až k České Lípě. Na severozápadě je lemována prudce se zvedajícími Krušnými horami, na jihu nižšími vrchovinami a pahorkatinami, na východě pak Českou tabulí. V pánvích Podkrušnohorské oblasti se nacházejí ložiska hnědého uhlí, které se zde těží. Zejména v západní části pak četné výrony oxidu uhličitého podél zlomových linií vytvářejí minerální prameny (Františkovy Lázně, Karlovy Vary).

Větší částí oblasti protéká řeka Ohře, levostranný přítok Labe. Labe samo proráží Českým středohořím u Ústí nad Labem a jeho další přítoky (např. Bílina, Ploučnice) odvodňují severní část oblasti. Jižní část Doupovských hor patří do povodí Střely (a ta pak prostřednictvím Berounky a Vltavy opět do povodí Labe).

Díky přírodním zdrojům (lázně na jedné straně a těžba uhlí s navazujícím průmyslem na druhé) je Podkrušnohorská oblast poměrně hustě osídlena, leží zde celá řada měst: Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Kadaň, Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a další. Osídlení se soustřeďuje zejména v pánvích. Hustota zalidnění Českého středohoří je o něco nižší a prakticky neobydlené zůstávají Doupovské hory, jejichž území je vojenským výcvikovým prostorem.

Členění

Podkrušnohorská oblast se dělí na 5 celků:

• Chebská pánev
• Sokolovská pánev
• Doupovské hory (Hradiště, 934 m)
• Mostecká pánev
• České středohoří (Milešovka, 837 m)

Související články

• Geomorfologické členění Česka
• oherský rift

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Podkrušnohorská oblast na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.