Dole: Pohlavní rozdíly pánve muže (vlevo) a ženy (vpravo).
Pohlavní dimorfismus u člověka je soubor znaků, podle kterých lze rozlišit biologické pohlaví u člověka.
Primární pohlavní znaky
Jsou dány genetickou výbavou jedince, na základě různých kombinací chromozómů X a Y v chromozomální sadě buněk.[1]
Samci mají mezi dolními končetinami na trup navazující viditelné pohlavní orgány, sestávající z varlat v šourku, ve kterých se vytvářejí spermie a z penisu, který slouží jako injektor k přesunu spermií do pohlavního otvoru – pochvy v těle samice při vzájemné kopulaci. Samice mají genitálie uloženy v dutině břišní, a tak je zvnějšku patrná pouze vulva, která svou funkcí usnadňuje kopulaci.
V oblasti genitálního pohlaví však může docházet k poruchám, které popisujeme jako pseudohermafroditismus, kdy postižený jedinec je vybaven pouze mužskými či ženskými pohlavními buňkami, ale genitálie nejsou jednoznačně rozlišitelné.[1] Takový jedinec může mít navenek pohlavní orgány jednoho pohlaví, avšak jeho vnitřní orgány mohou být pohlaví opačného; taková osoba se pak označuje jako intersexuál.
Sekundární pohlavní znaky
Jsou dány hormonálně – tvoří se na základě působení a přítomnosti či chybění různých pohlavních hormonů a jejich interakcí s ostatními hormony obecně. Vytvářejí se postupně, tak, jak v těle roste hladina pohlavních hormonů při dospívání. Výsledkem působení výše uvedených hormonů jsou následující morfologické změny. Vzrůst mužů a žen je v jedné populaci v průměrných číslech rozdílný. Muži dosahují větších tělesných rozměrů a větší hmotnosti než ženy. Výrazně se odlišuje množství kvalita a rozmístění přirozeného ochlupení těla. Mužům více rostou vousy a jsou obecně chlupatější než ženy ve stejné populaci. Mužům hrubne v dospívání hlas a ve většině případů lze snadno odlišit mužský a ženský hlas. U žen dochází při dospívání k růstu prsní žlázy a vývinu poprsí, které tvoří vizuálně velmi specifický atribut ženství. Odlišný je i tvar těla a způsob a místo a čas uložení tuků v těle. Hormony ovlivňují i méně zřetelné znaky anatomie, jako jsou plnost rtů, rozměrové proporce trupu a jiné.[1][2]
Terciární pohlavní dimorfismus
Je dán rozdílnými potřebami, vyplývajícími z rozdílného tvaru těla, ale také z pocitu vlastní pohlavní sebeidentifikace a potřeby její proklamace navenek. Zvláště ženský styl proklamace je velmi výrazný. Projevuje se především zkrášlováním a zvýrazňováním druhotných pohlavních znaků. Tyto proklamace mají různé formy. Od radikálních chirurgických zákroků, které druhotné nebo i prvotní pohlavní znaky trvale pozměňují do kýžené podoby, přes kosmetické zákroky jako jsou úpravy ochlupení, tetování a líčení, až po styl oblékání a užívání typicky ženských nebo mužských kusů šatstva, obuvi, šperků, příčesků a dalších typických pohlavně identifikačních osobních doplňků a potřeb, které se často ke zkrášlování užívají.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c FINGEROVÁ, Markéta. Sexuální dimorfismus člověka. Brno, 2007. Diplomová práce. Masarykova univerzita - Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Králík, Ph.D. Dostupné online.
- ↑ Pohlavní znaky [online]. Milování.cz [cit. 2020-12-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohlavní dimorfismus u lidí na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Pohlavní_dimorfismus_u_lidí |
