Polevik je polní duch v ruském folklóru.[1] Je nazýván také polevoj a odpovídá mu běloruský bělun, ukrajinská žitná bába či matka, haličský žitný děda, česká žithola a kosířka nebo lužická serpolnica, serpyšyja, serpelbaba, atd.
Velikost těchto duchů často odpovídá výšce obilí a nabývají různých podob. Bělun má podobu bílé kudrnaté postavy, žitný děda má tři hlavy a ohnivé jazyky, kosířka a serpolnica je vybavena kosou. Někteří z nich jsou dobrotiví a obdarovávají lidi co k nim mají úctu, jiní pole střeží, především před dětmi, jako žithola.
Kosířka také dává lidem hádanky a trestá ty co nedokáži odpovědět, podobně jako řecká sfinga v mýtu o Oidipovi. Také vyhání během poledne lidi z polí, podobně jako polednice.
Odkazy
Reference
- ↑ VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 123.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polevik na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Polevik |
