| Police | |
|---|---|
 Kostel sv. Mikuláše | |
 .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Mohelnice |
| Obec s rozšířenou působností | Mohelnice (správní obvod) |
| Okres | Šumperk |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′53″ s. š., 16°59′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 227 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,63 km²[2] |
| Katastrální území | Police |
| Nadmořská výška | 286 m n. m. |
| PSČ | 789 73 |
| Počet domů | 90 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Police 5 789 73 Úsov obec_police@quick.cz |
| Starosta | Ing. Pavel Polách |
| Oficiální web: police-mohelnicko | |
  Police | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 540731 |
| Kód části obce | 125300 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Police (německy Pollaitz[4]) se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji, zhruba 7 km severovýchodně od Mohelnice. Police se rozkládá podél potoka Rohelnice (Rohelky). Žije zde 227[1] obyvatel. Obec je křižovatkou dvou významných silničních tahů od Úsova do Zábřehu a z Rohle do Mohelnice.
Název
Jako jméno vsi slouží obecné police ve starším významu „otevřený a rovný, výše položený terén“. Německé jméno se vyvinulo z českého (pravděpodobně z nářečního Polece).[5] Jméno osady Džbánov bylo odvozeno od osobního jména Džbán, jeho význam tak byl „Džbánův majetek“. V němčině se pro označení osady používal překlad Krug ("džbán"), čehož nepochopením je z 18. století doloženo ojedinělé české Kruh.[6]
Historie
Police (také Poléc) bývala vždy výrazně zemědělskou obcí, o čemž svědčí její pečetidlo s vyobrazenou radlicí a krojidlem. Nejstarším historickým svědectvím o existenci Police je oltářní autentika polického farního kostela svatého Mikuláše z roku 1312. Roku 1343 zastavil král Jan Lucemburský pánům ze Šternberka hrad a městečko Úsov se třinácti vesnicemi, mezi nimiž je též jmenována Police. Ta zůstala v držení úsovského panství až do roku 1848, kdy připadla soudnímu okresu v Mohelnici a politickému okresu v Zábřehu. Roku 1492 nabyli poličtí od úsovské vrchnosti práva odúmrti a roku 1551 byli zproštěni povinnosti posílat na hrad hlásného. Před třicetiletou válkou byla ves zřejmě bohatá a s početným obyvatelstvem. Z této doby pocházejí též zmínky o sousední osadě Džbánov tvořící dnes severní okraj Police, ve které stával mlýn a hamr na železnou rudu. Ruda se ve zdejším okolí dolovala v lese Horka až do konce 19. století.
Někdy kolem roku 1600 farnost v Polici zanikla a jednolodní kostel sv. Mikuláše s gotickým jádrem ze 13. století se stal filiálním kostelem úsovské farnosti. Od roku 1869 byla v Polici samostatná škola. V této době se zde narodil hudební skladatel Jan Hloch.
Počátkem 20. století byla v obci založena družstevní mlékárna, která byla v provozu až do konce druhé světové války. Do té doby byl funkční i mlýn a několik let i pálenice. Po vzniku republiky v roce 1918 konvertovali zdejší obyvatelé k církvi československé a voleni zde byli především sociální demokraté a agrárníci. Ve třicátých letech 20. století zde působilo Zemědělské a živnostenské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly z Háje s.r.o., Občanská záložná v Polici s.r.o. a Rolnické mlékařské družstvo v Polici s.r.o. V obci byly tři hostince, dva kováři, dva mlynáři, dva obuvníci, mlynář, řezník, trafikant, obchodník se smíšeným zbožím a firma Rochuse Drtila zaměřená na vývoz ovoce a zeleniny.
JZD zde bylo založeno až po dlouhém odporu roku 1957. Později, v sedmdesátých letech bylo spojeno do zemědělského agrokomplexu Úsovsko se sídlem v Klopině. Roku 1960 se Police spojila administrativně s Bezděkovem a v roce 1985 i s Úsovem. Od roku 1990 je Police opět samostatnou obcí.
Kulturní památky
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[7]
- kostel sv. Mikuláše – jednolodní s gotickým jádrem ze 2. poloviny 13. století, dostavěný a upravený v 1. polovině 19. století; k areálu patří dále:
- kříž (před kostelem) – kamenická práce z roku 1850
- ohradní zeď s bránou – z první poloviny 19. století, navazující na starší základ
- smírčí kříž (v ohradní zdi) – památka z 15. století
- Kaple Nejsvětější Trojice – drobná empírová stavba zlidovělého charakteru z roku 1818
- Kříž s pietou (u silnice) – kamenická práce z roku 1843
- Boží muka (u silnice) – trojboká ze 2. poloviny 19. století
Galerie
-
Usedlost č. p. 43 a socha sv. Jana Nepomuckého -
Před kostelem -
Obecní úřad -
Smírčí kříž v hřbitovní zdi
,_Jan_Nepomuck%C3%BD.jpg)
,_O%C3%9A.jpg)
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 595.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 277, 278.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 214.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Police na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Police (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Police v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Police_(okres_Šumperk) |
