| Pomník Elišky Krásnohorské | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Autor | Karla Vobišová-Žáková |
| Rok vzniku | 1931 |
| Kód památky | 40068/1-1205 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Materiál | mramor |
| Umístění | |
| Umístění | Karlovo náměstí |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′34,06″ s. š., 14°25′11,01″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pomník Elišky Krásnohorské z roku 1931 stojí v západní části Karlova náměstí v Praze na Novém Městě proti budovám Českého vysokého učení technického. Autorkou sochy z bílého mramoru je Karla Vobišová-Žáková.
Historie a popis
Eliška Krásnohorská se významně angažovala v ženském hnutí, redigovala Ženské listy, byla starostkou Ženského výrobního spolku českého, zakladatelkou Spolku pro ženské studium Minerva a také prvního dívčího gymnázia Minerva. Její texty byly předneseny i při odhalení blízkých pomníků Karoliny Světlé a Vítězslava Hálka.[1] O zbudování pomníku Elišky Krásnohorské se zasloužil Ženský výrobní spolek český, který od r. 1896 sídlil ve vlastním domě v Resslově ulici č. 1940-II.
Autorka sochy, Karla Vobišová-Žáková, vytvořila roku 1927 pamětní desku Elišky Krásnohorské (nynější budova budova Českoslovanské obchodní akademie, Resslova 5) a ve stejném roce zvítězila v soutěži na zbudování pomníku. Ten byl odhalen roku 1931 a Vobišová za něj získala vyznamenání Akademie věd a umění.
Pomník je vytesán z jediného bloku bílého rumunského mramoru. Spisovatelka v mírně nadživotní velikosti je zobrazena v hladkých šatech splývajících k zemi a s pelerínou uvázanou u krku. V rukou u pasu drží svitek papírů. Na nízkém nepravidelně vykrojeném mramorovém soklu je reliéfní nápis: ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ.
O pomníku v dobovém tisku psal Emil Pacovský:[2] (cit. [3]):
Pomník Elišky Krásnohorské je kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: 40068/1-1205.
Pamětní desky E. Krásnohorské
- Resslova 5/Dittrichova 1940/16 (Ženský výrobní spolek český), Praha 2[4]
- Černá ul. 15/169, Praha 1 (věnovala Jednota Karolína Světlá)[5]
- Pštrossova 202/15, Praha 1 (dívčí gymnasium Minerva)[6]
- Husova 242/9, Praha 1 (rodný dům)[7]
- Ohradní 111/55, Michle, Praha 4 (gymnasium E. Krásnohorské)[8]
- Plzeň, Goethova (Minerva)[9]
- Náhrobek Elišky Krásnohorské je na Olšanských hřbitovech v Praze
Kulturní přesah
Proč je na Karlově náměstí Eliška Krásnohorská světlá, když hned naproti je Karolina Světlá tmavá. Není to umělecká chyba?
Není. Barva kamene nerozhoduje, protože sochařství je záležitostí tvarů. Uměleckou chybou by bylo, kdyby někdo vytesal velikého E. F. Buriana nebo štíhlého Drdu.Miroslav Horníček, Hovory (1968–1969)[10]
Odkazy
Reference
- ↑ MČ Praha 2: Kamenní svědkové minulosti aneb Sochy slavných na „novoměstském rynku“. www.praha2.cz [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-05.
- ↑ “Byl to nesnadný úkol převésti do monumentálního díla pomníkového osobnost, jejíž celou duchovní a společenskou velikost bylo lze podati toliko výrazem oduševnělé tváře a prostým postojem, a nikoli mohutností tělesnou, umělým gestem a jinými tělesnými přednostmi, neodpovídajícími pravdě. Avšak Vobišová dala pravdě i umění vše, co jim náleží. Předvádí nám nejvýš skromnou, tělesně nepatrnou, zcela prostičkou ušlechtilou Elišku Krásnohorskou v nejjednodušších formách a nejúspornějších liniích a přece v monumentální postavě, jaké se dožaduje pomník na volném prostranství. Otázka oděvu, která vždy vzbuzuje rozpaky ve vytváření podobiznových pomníků ženských, byla zde vyřešena mimořádně duchaplně a šťastně tak, že ústroj této sochy nebude nikdy rušiti dojem z nějaké časové, historické módy.”
- ↑ Ženy v umění: Karla Vobišová-Žáková (1887–1961). www.zenyvumeni.cz [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.
- ↑ [1]
- ↑ [2]
- ↑ Archivovaná kopie. www.pametni-desky-v-praze.cz [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15.
- ↑ BÁRTÍK, Václav. KRÁSNOHORSKÁ Eliška – Na domě čp.242 v Husově ulici 9 v Praze 1 [online]. Pamětní desky v Praze: průvodce po pražských pamětních deskách [cit. 2021-06-27]. Dostupné online.
- ↑ KAREŠ, Josef. KRÁSNOHORSKÁ Eliška - Praha 4, Michle, Ohradní 111/55, budova Gymnázia Elišky Krásnohorské, vestibul [online]. Pamětní desky: Pamětní desky osobností uvnitř pražských objektů [cit. 2021-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.oplzni.eu [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15.
- ↑ HORNÍČEK, Miroslav. Hovory : (1968-1969). Praha: Motto ISBN 80-7246-268-7. S. 125.
Literatura
- Eva Hrubešová, Josef Hrubeš, Pražské sochy a pomníky, nakl. Petrklíč Praha 2002, str. 92, ISBN 80-7229-076-2
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomník Elišky Krásnohorské na Wikimedia Commons - Public Art Project: Pomník Elišky Krásnohorské (en) Archivováno 17. 8. 2021 na Wayback Machine.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Pomník_Elišky_Krásnohorské |
![[1]](http://foto.turistika.cz/foto/34918/37105/full_fd0c1b_f_normalFile3-p1110698.jpg){kind=link}
