Porfyroid

Porfyroid
Porfyroid - Ľubietová, Veporské vrchy
Zařazení	metamorfovaná
Textura	břidličnatá, porfyroblastická
Barva	bílá, šedá

Porfyroid je přeměněná hornina, která vzniká metamorfózou z kyselých vulkanitů a jejich pyroklastik.

Termín zavedl J. C. Delamétherie v roce 1795.^[1][2]

Složení a vlastnosti

Porfyroidy vzniky přeměnou kyselých výlevných hornin ryolitů (křemenných porfyrů), ryodacytů a jejich tufů anebo ze žulových porfyrů. Makroskopicky se porfyroidy vyznačují zřetelnou jemnou břidličnatostí. Nejčastěji jsou světle barevné – bílé, světložluté, šedobílé a žluté. Mají reliktní porfýrickou strukturu. Základní hmota je obvykle složená z sericitu, křemene a živců (alkalické i plagioklasy). Vyrostlice (porfyroblasty) tvoří nejčastěji křemen a živce. V některých typech porfyroblasty křemene mají protáhlý tvar.^[3][4]

Výskyt

V Českém masivu se vyskytují v Železných horách (Lukavice u Chrudimi), krkonošském krystaliniku (Dolní Lysečiny^[5]) nebo Jeseníkách (silezikum).^[3]

Na Slovensku jsou běžné v oblasti veporika (okolí Ľubietové),v Slovenském Rudohoří. Nejvýznamnější výskyt porfyroidů je ve Volovských vrchách, zejména ve střední části gemeridného krystalinika, hlavně jeho nejstarší kambricko-spodnědevónskou gelnickou skupinu (Gelnica, Rožňava, Dobšiná)^[2], která byla v minulosti nazývána jako porfyroidová série.

Hojně se nachází ve Skandinávii a v Alpách.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Porfyroid na slovenské Wikipedii.