 Porubský bludný balvan | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Porubský bludný balvan | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. ledna 1990 |
| Nadm. výška | 240 m n. m. |
| Rozloha | 0,00 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát | Česko Česko |
| Okres | Ostrava-město |
| Umístění | Poruba |
| Souřadnice | 49°49′21,43″ s. š., 18°9′10,85″ v. d. |
  Porubský bludný balvan | |
| Další informace | |
| Kód | 1205 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Porubský bludný balvan je druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší dlouhou osou (370 cm) v České republice. Jeho hmotnost je necelých 11 tun, větší hmotnosti dosahuje pouze Kunčický bludný balvan. Jedná se o jedinou přírodní památku v městském obvodě Poruba.[3]
Poloha
Bludný balvan se původně nacházel v lokalitě zvané Doly na západním okraji tehdy samostatné obce Poruba. Zásluhou místního učitele Josefa Hurníka (otce skladatele Ilji Hurníka) byl v roce 1928 vyzdvižen z koryta bezejmenného přítoku říčky Porubky a přemístěn na náves před obecní dům.[4] Zde byl osazen pamětní deskou připomínající 10. výročí vzniku Československa. Deska byla opatřena nápisem „Svornost v obci, mír ve státě“. Za okupace byl nápis odstraněn, ale balvan na svém místě zůstal až do roku 1968, kdy byl přemístěn na pietní místo na Vřesinské ulici k 50. výročí vzniku republiky.
Je součástí pomníku věnovaném obětem obou světových válek. Nejdříve byl umístěn na kamenném podstavci, v roce 2017 prošlo celé pietní místo rekonstrukcí a balvan byl položen do kamenného lože obklopeného pochozí plochou z ocelových plátů, které při chůzi duní, čímž mají být připomínány ozvěny války.[5] Balvan je v noci osvětlen.
Popis
Porubský bludný balvan je tvořen růžovou horninou žulového charakteru s nápadnými černými skvrnami tmavých minerálů popisovanou jako hrubozrnný porfyrický granit, jejíž struktura je porfyrická. V balvanu jsou patrné vyrostlice růžových draselných živců o velikosti 1–2 cm, dále plagioklas, drcený křemen, biotit v protáhlých shlucích, magnetit, apatit, titanit a řídce epidot.
Balvan má rozměry 3,7 x 1,7 x 1,2 m a objem cca 4 m3.
Ochrana
Dne 13. 12. 1989 byl bludný balvan vyhláškou vydanou Národním výborem města Ostravy prohlášen za kulturní památku s účinnosti od 1. 1. 1990. Vyhláškou bylo zakázáno připevňovat na něj jakýkoliv vysvětlující text. Ten je vypálen do opodál stojícího ocelového plátu.
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Přírodní památky [online]. ÚMOb Poruba [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ BÁRTA, Jiří. Není balvan jako balvan. Narodnikronika.cz [online]. 2012-10-12 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Památník obětem války. stavbaweb.cz [online]. 2018-09-10 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
Literatura
- Uhlíř, A. (2011): Porubský bludný balvan a jeho zvláštní role v dávném zemědělském společenství. Archeologie Moravy a Slezska 2010, Česká archeologická společnost, pobočka pro Moravu a Slezsko, s. 241-244.
Související články
- Kunčický bludný balvan
- Polanský bludný balvan
- Pustkovecký bludný balvan
- Rovninské balvany
- Třebovický bludný balvan
- Výškovický bludný balvan
- Zábřežský bludný balvan
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Porubský bludný balvan na Wikimedia Commons - Aleš Uhlíř: Porubský bludný balvan
- Moravskoslezský kraj: Porubský bludný balvan Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Porubský_bludný_balvan |
