Potenciálně přirozená vegetace je ekologický koncept, který popisuje sukcesně stabilizovanou vegetaci, která by se vyvinula za konkrétní časový úsek na určitém území, které je definované přesnými ekologickými a klimatickými podmínkami, v případě, že by do vývoje nezasahoval člověk. Vytvořené mapy vycházejí ze stávajících podmínek, které zohledňují i nevratné změny, které způsobil člověk.[1] Jedná se většinou o lesní vegetace a rostlinný pokryv. Vratné změny (eutrofizace vod, znečištění ovzduší) by po přerušení činnosti člověka zanikly.[2]
Tento koncept vytvořil v polovině 50. let 20. století geobotanik Reinhold Tüxen. Používá se v moderních konzervačních a renaturačních projektech k předpovídání nejvíce adaptovaných druhů pro definovaný ekotop. Kritika poukazuje na to, že ekosystémy nejsou statické, nýbrž dynamické – přírodní podmínky se neustále vyvíjí, tudíž je ilusorní definovat konečné nebo prvotní fázi vegetace.[3][4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potential natural vegetation na anglické Wikipedii.
- ↑ Potenciální a rekonstruovaná vegetace [online]. Bílinská přírodovědná společnost, 2015-01-01 [cit. 2015-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Botanické mapy [online]. CENIA, 2015-01-01 [cit. 2015-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ CHIARUCCI, Alessandro, Miguel B. Araujo, Guillaume Decocq, Carl Beierkuhnlein & Jose ́ Marıa Fernandez-Palacios. FORUM The concept of potential natural vegetation: an epitaph?. Journal of Vegetation Science. 2010. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ LOIDI, Javier; FEDERICO FERNANDEZ-GONZALEZ. Potential natural vegetation: reburying or reboring?. Journal of Vegetation Science. 1 February 2012. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Potenciálně_přirozená_vegetace |
