Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě. Je dáno stavem všech atmosférických jevů pozorovaných na určitém místě a v určitém krátkém časovém úseku nebo okamžiku. Tento stav se popisuje souborem hodnot meteorologických prvků, které byly naměřeny meteorologickými přístroji nebo zjištěny pozorovatelem (např. teplota vzduchu, stav oblačnosti, rychlost a směr větru, déšť, sněžení apod.)
Změny počasí jsou způsobeny především zemskou rotací. Ohromné masy vzduchu a vody vlivem zemské rotace mají na severní polokouli tendenci pohybovat se ve směru hodinových ručiček. Na jižní polokouli se masy vzduchu a vody pohybují opačným směrem.
Počasí je jedním jedinečným stavem atmosféry. Počasí je obvykle chápáno jako stav troposféry, protože ta je člověku nejblíže a bezprostředně ho obklopuje. Obecný typ počasí v určité oblasti se nazývá podnebí nebo klima. Počasí se může měnit rychle, náhle, zatímco změny klimatu jsou obvykle pozvolné (ovšem současné globální oteplování probíhá relativně rychle).
Velká pozornost je věnována předpovědi počasí, protože počasí ovlivňuje všechny lidské činnosti. Počasím se zabývá meteorologie, respektive fyzika atmosféry.
V minulosti se kromě pojmu „počasí“ používal pojem „povětří“, „povětrnost“, „čas“. Ve významu „počasí“, případně „podnebí“, „klima“, jsou tyto výrazy již zastaralé a mají jiný význam.
Extrémní počasí
- Nejnižší teplota byla zaznamenána ve výzkumné stanici Vostok v Antarktidě, kde 21. července 1983 naměřili −89,2 °C.
- Nejvyšší teplota byla zaznamenána v Kalifornii v USA: v Údolí smrti byla 10. července 1913 naměřena teplota 56,7 °C.
Po dobu 90 let bylo za místo s nejvyšší naměřenou teplotou na Zemi považováno libyjské město Azízíja. Zde byla 13. září 1922 naměřena teplota 57,8 °C, ale Světová meteorologická organizace v roce 2012 měření revidovala.[1][2][3]
Odkazy
Reference
- ↑ EL FADLI, Khalid I.; CERVENY, Randall S.; BURT, Christopher C. et al. World Meteorological Organization Assessment of the Purported World Record 58°C Temperature Extreme at El Azizia, Libya (13 September 1922). Bulletin of the American Meteorological Society. 2013, vol. 94, issue 2, s. 199–204. DOI https://doi.org/10.1175/BAMS-D-12-00093.1
- ↑ POLIAKOVÁ, Martina. Neuvěřitelné teplotní rekordy. Něco takového by průměrný Evropan zřejmě nezvládl. Český rozhlas [online]. 3. červenec 2015 [cit. 3. 12. 2022]. Dostupné z: https://radiozurnal.rozhlas.cz/neuveritelne-teplotni-rekordy-neco-takoveho-prumerny-evropan-zrejme-nezvladl-6234555
- ↑ WORLD METEOROLOGICAL ORGANIZATION. Press Release No. 956. In: World Meteorological Organization [online]. Geneva: 13 September 2012 [cit. 3. 12. 2022]. Dostupné z: http://www.wmo.int/pages/mediacentre/press_releases/pr_956_en.html
Literatura
- ASTAPENKO, Pavel Dmitrijevič a KOPÁČEK, Jaroslav. Jaké bude počasí?. Z rus. orig. přel. J. Dienstbier. Praha: Lidové nakladatelství, 1987. 303 s. Planeta, Malá řada, sv. 4.
- BRÁZDIL, Rudolf a kol. Historie počasí a podnebí v Českých zemích. Svazek XI, Sucho v Českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, v.v.i., 2015. 400 s. ISBN 978-80-87902-11-0.
- BRÁZDIL, Rudolf Historie počasí a podnebí v českých zemích. Svazek VII, Historické a současné povodně v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3864-0.
- BRZEZINA, Jáchym et al. Mýty a fakta: o počasí, vodě a ovzduší. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2021. 187 s. ISBN 978-80-7653-022-5.
- DVOŘÁK, Petr. Ilustrovaný atlas počasí. Cheb: Svět křídel, 2003. 138 s. ISBN 80-86808-02-5.
- DVOŘÁK, Petr. Počasí takřka populárně. Cheb: Svět křídel, 2008. 224 s. ISBN 978-80-86808-57-4.
- FLEMING, James Rodger. Hazard s nebesy: dlouhá historie ovlivňování počasí a klimatu: hrozba klimatického chaosu. Překlad Jana Staňková a Jan Kozák. Olomouc: Fontána, [2022], ©2022. 455 s. ISBN 978-80-7651-093-7.
- KOPÁČEK, Jaroslav, BEDNÁŘ, Jan a ŽÁK, Michal. Jak vzniká počasí. 2., rozšíř. a uprav. vyd. Praha: Karolinum, 2019. 333 s, 18 nečísl. s. obr. příloh. Et – environmentální texty, 1. ISBN 978-80-246-4423-3.
- SEIFERT, Vladimír. 100+1 záludných otázek – počasí. Praha: Aventinum, 2004. 176 s. ISBN 80-86858-02-2.
- SVOBODA, Jiří. Utajené dějiny podnebí: řídilo počasí dějiny lidstva?. 2., dopl. vyd. Praha: Levné knihy, 2009. 263 s. ISBN 978-80-7309-799-8.
- UMLAUF, Vojtěch. Meteorologické záznamy Františka Jana Vaváka z Milčic v období 1770–1816. Brno, 2016. 78 s. Bakalářská práce. Ved. práce prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/423604/prif_b/
- VAIS, Tomáš. Analýza extrémních meteorologických jevů na Moravě a ve Slezsku v období 1946–1995. Brno,1997. 112 s. Diplomová práce. Ved. práce prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta.
- ZÁRYBNICKÁ, Alena; MÍKOVÁ, Taťána; KARAS, Pavel a ŽÁK, Michal. Když se blýská na časy: počasí a klima u nás i ve světě. Brno: CPress, 2018. 240 s. ISBN 978-80-264-2304-1.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu počasí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Povětrnost v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Téma Počasí ve Wikicitátech
Slovníkové heslo počasí ve Wikislovníku- www.chmu.cz – Český hydrometeorologický ústav
- www.yr.no
- www.meteocentrum.cz
- www.meteopress.cz
- www.windy.com
- www.estofex.org (Evropský experiment pro předpověď bouří)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Povětrnost |
