| Povrly | |
|---|---|
 Mírová ulice v centru obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Ústí nad Labem |
| Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Labem (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°40′22″ s. š., 14°9′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 261 (2024)[1] |
| Rozloha | 25,57 km²[2] |
| Nadmořská výška | 143 m n. m. |
| PSČ | 403 32 až 403 33 |
| Počet domů | 532 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 10 |
| Počet ZSJ | 11 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Mírová 165/7 40332 Povrly podatelna@povrly.cz |
| Starosta | Dalibor Pavlát |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Povrly | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 568155 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Povrly (německy Pömmerle, Pömerle) jsou obec na levém břehu Labe v údolí Královského potoka, asi devět kilometrů východně od Ústí nad Labem v nadmořské výšce od 143 metrů. Žije v nich přibližně 2 300[1] obyvatel. Prochází jimi železniční koridor Děčín–Břeclav a silnice I/62. S obcí Velké Březno na pravém břehu Labe je spojuje říční přívoz. Západně od obce se nachází přírodní rezervace Kozí vrch.
Název
Název vesnice je odvozen ze spojení ves povrlů nebo lidí povrlých ve smyslu nevrlých. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Pouerl (1186), Pourrili (1188), Powrly (1384), w Powrli (1527), w Powrlj (1554), Pemmerlein (1584), „v ves Powrlij“ (1601), w Powrljch (1601), Pemerle (1654 a 1720), Bemerle (1679), Pömerle a Bemmerle (1787) a Pömmerle (1833).[4]
Historie
První písemná zmínka o Povrlech pochází z roku 1186.[5] Poblíž Mírkova se nachází zřícenina hradu Blansko.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 975 obyvatel (z toho 498 mužů), z nichž bylo sedmnáct Čechoslováků, 879 Němců, jeden Žid a 78 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 58 lidí bylo členy evangelických církví, čtyři lidé patřili k izraelské církvi a 39 jich bylo bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 319 obyvatel: osmdesát Čechoslováků, 1 103 Němců a 136 cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 87 evangelíků, devět členů církve československé, jeden žid a 272 lidí bez vyznání.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 946 | 952 | 1033 | 1164 | 1444 | 1525 | 1908 | 1474 | 1490 | 1344 | 1598 | 1293 | 1211 | 1330 |
| Domy | 142 | 158 | 165 | 175 | 194 | 208 | 293 | 498 | 351 | 224 | 223 | 220 | 233 | 271 |
| Tabulka zahrnuje údaje osad Český Bukov, Lužec, Lysá, Šachov a zaniklé vsi Maškovice. Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Neštědice a Roztoky. | ||||||||||||||
Části obce
- Povrly (k. ú. Povrly, Český Bukov, Lužec u Petrova Mlýna, Lysá a Šachov)
- Mírkov (k. ú. Mírkov, včetně ZSJ Blansko)
- Neštědice (k. ú. Neštědice a Mašovice pod Vysokým kamenem)
- Roztoky (k. ú. Roztoky nad Labem)
- Slavošov (k. ú. Slavošov)
Průmysl
Tradice ve zpracování barevných kovů (měď, mosaz). Rekreační oblast, v obci koupaliště, zimní a fotbalový stadion.
Pamětihodnosti
- Kaple v Šachově. Kaple se nachází v zadní části obce, nově (2011) opravená. Věžička bez zvonu.
- Zaniklý kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Bukově. Kostel z konce 18. století byl roku 1977 pro zchátralost odstřelen. V minulosti se zde nacházely tři zvony – jeden byl přenesen do kostela sv. Šimona a Judy v Mojžíři, další dva byly zrekvírovány.
- Kostel Navštívení Panny Marie. Moderní kostel z roku 1936 s vysokou jižní věží. Již se zvonem.
- Kaple z roku 1812 v Lysé. Kaple stojí při průjezdní cestě v obci, během 20. století značně zchátrala, roku 1996 byla rekonstruována. Věžička bez zvonu.
- Štola Anna v Roztokách
Galerie
-
Obchůdek u hlavní silnice -
Společnost Měď Povrly -
Kostel v Roztokách -
Kozí vrch
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Povrly, Pömerle, s. 449.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 416, 417.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 389.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319.
Literatura
- Dějiny města Ústí nad Labem. Město Ústí nad Labem: 1995.
- SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: 1999.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Povrly na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Povrly v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Povrly v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Povrly |
