Presbyopie, neboli starším českým názvem stařecká vetchozrakost (český název se prakticky nepoužívá, i vzhledem k tomu, že příliš zdůrazňuje stáří pacienta, ačkoliv se vyskytuje již ve věku, kdy se jen málokdo cítí být staříkem) je oční vada, která se objeví u každého člověka ve vyšším věku jako projev přirozené degenerace materiálu oční čočky. První příznaky presbyopie se objevují přibližně kolem 45. roku věku a uvádí se, že kolem 60 let se situace často stabilizuje a dále se již podstatněji nemění. Není to tedy oční vada v pravém smyslu slova, ale spíše přirozený důsledek stárnutí organizmu.
Vznik onemocnění
Oko při pohledu na blízko akomoduje, čočka svojí pružností zvyšuje svoji optickou mohutnost a umožňuje zaostření na blízko. V průběhu života se ale v čočce, krom jiných změn, usazují látky bílkovinné povahy, které mají za následek snížení její pružnosti, a tedy zhoršení schopnosti zaostřit na blízko. Vzniká stařecká vetchozrakost. Doba nástupu obtíží závisí hlavně na tom, jaký je zrak před jejím vznikem.
Typy léčby
Bezzásahová léčba
Při dalekozrakosti (hypermetropie) a nošení plusových brýlí (spojky) se projevují obtíže jako první a lidé si nejdříve chodí pro brýle „na čtení“. To jsou opět spojky, ale silnější než předtím. Často jsou potřeba i brýle „na střední vzdálenosti“. Ve vyšším věku potřebují brýle na čtení lidé s emetropií, tedy s „normálním zrakem“, kteří doposud brýle nenosili.
U krátkozrakých se projevuje vada nejpozději. Ve stáří se jim zdánlivě zlepší zrak a na blízko si svoje dosavadní minusové brýle (rozptylky) sundavají. Jako ostatní ale časem potřebují i oni brýle nejen na dálku, ale i na blízko a často i na střední vzdálenosti.
Brýle, které se používají, jsou buď určeny na jednu vzdálenost, ale pak jsou potřeba často dvoje, nebo i troje (i vícery). Dále existují brýle, které kombinují dvě a více čoček s rozdílnou mohutností v jedné, známé jako bifokály nebo trifokály. Někdy jsou konstruovány jako čočka s postupnou změnou ohniska, kdy se mění ohnisko plynule při pohledu dolů nebo opět nahoru.
Chirurgický zákrok
Další možností je operačně, za pomocí laseru, změnit optickou mohutnost rohovky a tím i celého oka, a dosáhnout tak snížení potřebného množství brýlí jen na jedny či dvoje. Existuje i možnost chirurgicky změnit ostrost každého oka jinak, takže jedním je vidět ostře na dálku a druhým na blízko. Zde je nutno velmi pečlivě pomocí kontaktních čoček vyzkoušet, jak by toto řešení pacientovi vyhovovalo. Ne každý se s tímto řešením dobře vyrovná. Také je nutno zvážit riziko případných pooperačních komplikací.
Poslední možností je implantace zvláštní nitrooční čočky. Výměna původní čočky z důvodu presbyopie se nazývá PRELEX (presbyopia lens exchange). Speciální nitrooční čočka ale může být implantována i během běžné operace katarakty.
Multifokální nitrooční čočky, pracují buďto na základě difrakce – difrakční multifokání čočky, nebo na základě refrakce – refrakční multifokální čočky. V obou případech je pacient po implantaci schopen vidět ostře na všechny vzdálenosti zároveň. Z počátku se proto může objevit pocit nevolnosti.
Difrakční čočky mají na povrchu soustředné vrypy které fungují jako ohybová mřížka. Na sítnici vytvoří dva obrazy – jeden z blízkých z druhý ze vzdálených předmětů. Difrakční čočky pracují pouze s nultým a prvním difrakčním maximem a proto jsou schopny zužitkovat pouze 80 % přicházejícího světla. Častým problémem jsou dysfotoptické jevy halo a glare.
Refrakční multifokální čočky mají obvykle tvar pěti soustředných kroužků. Tyto kroužky mající různé dioptrie umožňují vidět ostře na všechny vzdálenosti, tedy i na střední. Díky střídání kroužků na blízko a na dálku jsou navíc nezávislé na velikosti zornice. Dysfotoptické jevy jsou méně časté než u difrakčních čoček. Multifokální čočky jsou kontraindikovány pacientům s astigmatismem. Nejnovější multifokální čočky se proto vyrábějí zároveň i jako torické.
Akomodační čočky představují nejmodernější metodu korekce presbyopie. Jejich funkce je inspirovaná samotným procesem akomodace v oku. Dosahuje se s nimi menší addice, zato však zachovávají přirozené vidění jako s původní čočkou. Výskyt dysfotoptických jevů i jiných komplikací je minimální a pacienty jsou subjektivně vnímány velmi pozitivně.
Etymologie
Slovo pochází z řeckého πρέσβυς presbys "starý člověk" (srovnej presbyter) a ὤψ ōps "vidění" (GEN ὠπός ōpos)[1][2])
Reference
- ↑ Presbyopia [online]. Dictionary.reference.com [cit. 2013-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 April 2013. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Presbyopia [online]. Etymonline.com [cit. 2017-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 August 2017. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Literatura
- Chudobová, L. Možnosti korekce presbyopie.Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2007. Dostupné online
- Presbyopie: Praktická příručka pro asistenty. CIBA VISION (UK) Limited, a Novartis company, 2009. Dostupné online
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu presbyopie na Wikimedia Commons - Presbyopie neboli vetchozrakost a jak na ni vyzrát? Archivováno 24. 12. 2012 na Wayback Machine.
- Presbyopie na Zrak.cz
- Presbyopie na Coopervision
- Presbyopie na Acuvue
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Presbyopie |
