_02.jpg)
Primas Poloniæ (česky primas polský, polsky Prymas Polski, historicky též Primas Království polského a Velkoknížectví litevského, Prymas Królestwa Polskiego i Wielkiego Księstwa Litewskiego) je čestný církvení titul udělovaný od roku 1417 hnězdenským arcibiskupům jako zdůraznění jejich postavení v rámci polského episkopátu.
Arcibiskup hnězdenský je dle tradice současně nejvyšším představitelem římskokatolické církve v Polsku. Jako Legatus natus je vyslancem Svatého stolce a v Polsku zastupuje papežskou autoritu. Od 17. května 2014 tento úřad vykonává Wojciech Polak.
Historie
Dle bádání polského historika Jana Długosze bylo na kostnickém koncilu v roce 1417 rozhodnuto o prvním udělení titulu Primas Poloniae. Jelikož Hnězdno bylo prvním hlavním městem a současně prvním biskupským sídlem Polska, padla volba na tamního arcibiskupa Mikuláše Trombu (Mikołaj Trąba). Od té doby jsou nositeli titulu všichni hnězdenští arcibiskupové. Od roku 1515 je s úřadem arcibiskupa hnězdenského spojen titul ''Legatus natus''.
Primas Poloniae předsedal synodám, jmenoval arcijáhny a stanovil hranice jednotlivých biskupství. V Polsko-litevské unii (do roku 1818) nosil titul Primas Království polského a Velkoknížectví litevského (Prymas Królestwa Polskiego i Wielkiego Księstwa Litewskiego).[1]
V období mezi roky 1572–1795 polský primas také plnil úlohu interrexe, tedy říšského správce v době před zvolením nového krále. Taktéž vedl korunovace a pohřby polských králů, uděloval jim a jejich rodině svátosti. Do roku 1795 byl rovněž jako vrchní senátor nejvyšším představitelem Senátu Rzeczi pospolité.[2]
Od roku 1749 je úřad spojen s kardinálskou hodností.[3]
Bezprostředně po třetím dělení Polska v roce 1795 pruští okupanti zakázali používání titulu primas polský, což ovšem Svatý stolec ignoroval. Poté, co Vídeňský kongres potvrdil rozdělení Polska mezi jeho sousedy, byl v roce 1818 v Polském království ("Kongresové Polsko") i pod ruskou nadvládou ustanoven samostatný primas. Avšak v roce 1829 car Mikuláš I., který byl v personální unii taktéž králem Polska, užívání titulu zakázal.
Seznam
Další tituly
- 1807–1815: Primas Varšavského knížectví
- 1818–1829, 1925–1938: Primas Polského království
- 1817–1858: Primas království Haliče a Vladiměře
Reference
- ↑ Úplný titul tehdy zněl latinsky: N.N. Dei et Sedis Apostolicae gratia sanctae Gnesnensis Ecclesiae Archiepiscopus Legatus Natus, Primas Regni Poloniae Magnique Ducatus Lithuaniae Primusque Princeps.
- ↑ Zbigniew Góralski: Urzędy i godności w dawnej Polsce, Warszawa 1998, s. 62–66
- ↑ Zbigniew Góralski: Urzędy i godności w dawnej Polsce, Warszawa 1998, s. 62.
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Primas_Poloniae |
