| Projekt 20386 | |
|---|---|
 Model korvety projektu 20386 | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Ruské námořnictvo |
| Typ | korveta |
| Lodě | 1 (ve stavbě) 9 (zrušeno) |
| Osud | ve stavbě (2023) |
| Předchůdce | Projekt 22800 |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 3000 t (standardní) 3400 t (plný)[1] |
| Délka | 109 m |
| Šířka | 13 m |
| Ponor | 4,3 m |
| Pohon | 2 plyn. turbíny, 2 elektromotory |
| Rychlost | 30 uzlů |
| Dosah | 5000 nám. mil |
| Posádka | 80 |
| Výzbroj | 1× 100mm kanón 16× 3K96 Redut (VLS) 8× Kalibr (2×4) 2× 30mm kanón AK-630M 8× 330mm torpédomet Paket-NK (2×4) |
| Letadla | 1× vrtulník |
Projekt 20386 je třída víceúčelových korvet vyvinutých pro ruské námořnictvo. Dle odhadů byla plánována stavba nejméně 10 plavidel této třídy.[2]
Stavba
Třídu vyvinula konstrukční kancelář Almaz a její stavbou byla pověřena loděnice Severnaja Verf v Petrohradu.[2] Kýl prototypové korvety Děrzkij byl založen 28. října 2016.[1] Dokončení plavidla bylo plánováno na rok 2021, ale stavbu poznamenala zdržení.
Dne 7. července 2023 agentura TASS informovala s odvoláním na zdroj z ruského zbrojního průmyslu, že Rusko neplánuje v pokračování stavby dalších plavidel projektu 20386. Prototypová jednotka Děrzkij tak zůstane osamocena a námořnictvo se soustředí na akvizici korvet Projektu 20380/20385.[3]
Jednotky projektu 20386:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Děrzkij | 28. října 2016 | 2021 (plán)[2] | Během stavby přejmenována na Merkurij. V říjnu 2021 vráceno jméno Děrzkij. Ve stavbě. |
Konstrukce
Korveta má modulární konstrukci a stealth tvarování nástaveb.[4] Plánovanou hlavňovou výzbroj tvoří 100mm kanón A-190 a dva 30mm kanóny AK-630M. Na palubě bude 16násobné vertikální odpalovací zařízení systému Redut (pojme 16 protiletadlových řízených střel 9M96, nebo 64 protiletadlových řízených střel 9M100), osm protilodních střel Kalibr a dva čtyřnásobné 330mm torpédomety systému Paket-NK.[1][2] Na zádi se nachází přistávací plocha pro vrtulník Ka-27.[1] Počítá se také s nasazení bezpilotních prostředků.[4] Pod přistávací plochou se nachází hangár a prostor pro modulové vybavení, které se bude lišit dle typu mise.[2] Pohonný systém tvoří dvě plynové turbíny JSC Saturn M90FR o výkonu 27 500 hp a dva elektromotory o výkonu 2200 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost přesáhne 30 uzlů. Dosah je 5000 námořních mil.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Corvette Project 20386 [online]. Russianships.info [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Keel Laying of Russia's First Project 20386 Corvette "Derzky", the Russian LCS [online]. Navyrecognition.com, 2016-10-29 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia to close its advanced stealth corvette project — source [online]. TASS, 2023-07-07 [cit. 2023-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Derzkii Project 20386 Corvette [online]. Globalsecurity.org, 2016-10-31 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_20386 |
