Prorada byl trestný čin, který spočíval v poškozování důležitých státních zájmů v zahraničí. Spáchat jej mohl jak diplomat, který porušil své povinnosti, tak kdokoli jiný, jestliže zničil, padělal nebo jinak neoprávněně manipuloval s diplomatickými listinami.
Do československého práva jej zavedl zákon na ochranu republiky z roku 1923, trestem za úmyslnou proradu byl žalář od jednoho až do deset let, v případě hrubé nedbalosti vězení od jednoho měsíce do jednoho roku.[1] Stejný trestný čin zachoval i zákon na ochranu lidově demokratické republiky z roku 1948, pouze horní hranice trestních sazeb byly zvýšeny na 25, resp. tři roky.[2] V trestním zákoně z roku 1950 pak existoval trestný čin nazvaný Věrolomnost, ačkoli jeho skutková podstata i trestní sazby byly prakticky stejné.[3]
Podobný trestný čin existuje také v trestním zákoníku z roku 2009, kde se však nazývá Zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace a spočívá ve zneužití diplomatického postavení nebo v jeho předstírání, přičemž nejde jen o zastupování České republiky, ale i mezinárodní organizace, jejíž je Česká republika členem (např. Rada Evropy, Evropská unie).[4]
Reference
- ↑ § 4 zákona ze dne 19. března 1923, č. 50/1923 Sb., na ochranu republiky
- ↑ § 39 zákona ze dne 6. října 1948, č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky
- ↑ § 93 a § 94 trestního zákona ze dne 12. července 1950, č. 86/1950 Sb.
- ↑ § 315 zákona ze dne 8. ledna 2009, č. 40/2009, trestní zákoník
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Prorada |
