 | |
|---|---|
| IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 2004 |
| Rozloha | 341,97 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát | Slovensko Slovensko |
| Souřadnice | 49°10′22″ s. š., 19°29′21″ v. d. |
  Prosiecka dolina | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prosiecka dolina je krasová dolina nacházející se v Chočských vrších, které protíná od severu na jih. Její celková délka je 3,5 km. Začíná na horských loukách Svoradu a vyúsťuje v blízkosti podhorské obce Prosiek. Zároveň je součástí stejnojmenné národní přírodní rezervace.
Geologické podmínky
Z geologického hlediska jde o krasovou kaňonovitou dolinu potoka Prosiečanka. Dolina je tvořena vápenci a dolomity podobně jako celé Chočské vrchy. Erozní činnost Prosiečanky vymodelovala typický krasový vzhled doliny, který se projevuje četnými skalními bradly a věžemi tvořenými z odolnějších vápenců. Typickým vnějším krasovým znakem jsou i četné soutěsky, zejména na začátku a v závěru doliny. V údolí se nachází několik vyvěraček a ponorů (zejména na Svoradě). Souvrství vápenců a dolomitů vytvářejí ideální podmínky pro vznik jeskyní, z nichž je nejznámější Prosiecká jeskyně.
Rostlinstvo
Flóra Prosiecké doliny je typická pro vápencové podloží. Z hlediska vegetace patří do bukové oblasti s četnými bukovými lesy a jedlovými bučinami. Členitý reliéf v kombinaci se silným zahloubením a častými teplotními inverzemi způsobily udržení se chladnomilných až alpinských druhů rostlin jako reliktních společenství. Příkladem je výskyt plesnivce alpského. Tento jev se nazývá inverze rostlin.
Turistika
Prosiecka dolina bývá považována za nejkrásnější dolinu zejména pro krasové útvary a pestrost rostlinstva. Čtenáři časopisu Krásy Slovenska ji označili za nejkrásnější dolinu Slovenska. Mezi největší lákadla patří vodopád v závěru doliny, ke kterému se dá dostat z rozcestí Vidová po žebřících vedoucích po skalách v tiesňavě.
Dolinou vede naučná stezka, na které jsou instalovány početné informační tabule popisující její charakteristiky. Stezka začíná v obci Prosiek a vede po modré turistické značce 
napříč celou dolinou. Pod bradlem Kubín odbočuje k žebříkům směrem na louky Svoradu, odkud možné dále pokračovat po:
modré značce dále přes Sekané na Veľké Borové a podél potoka Borovianka na Horný mlyn, kde se připojuje zelená značka a pokračuje do Kvačianské doliny, kde se připojí na červenou značku 
vedoucí do obce Kvačany.
zelené značce – doprava na Prosečné (1372 m n. m.), odkud pokračuje přes sedlo Ostruky k Hornému mlynu, kde se napojí na modrou značku, která pokračuje do Kvačianské doliny, která má podobný charakter jako Prosiecka dolina.- zelené značce – doleva přes sedlo Rovné na Heliaš (Heliašská priepasť), potom pokračovat přes sedlo Pravnáč až do obce Liptovská Anna.
Zelený chodník lze použít jako alternativní cestu z Liptovské kotliny (Liptovské Anny) přes Svorad do Kvačianské doliny.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prosiecka dolina na slovenské Wikipedii.
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prosiecka dolina na Wikimedia Commons - Poloha na turistické mapě
- Prosiecka dolina - informace Archivováno 9. 11. 2012 na Wayback Machine.
- ONDREJKA, K., Rekordy Slovenska, Bratislava: Mapa Czech Republic 2000 ISBN 80-8067-022-6
- Prosiecka a Kvačianska dolina - informace
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Prosiecka_dolina |
