Prostantera

Prostantera
Prostanthera magnifica
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď	Prostantheroideae
Rod	prostantera (Prostanthera) Labill., 1806
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prostantera (Prostanthera) je rod rostlin z čeledi hluchavkovitých,^[1] v níž je řazen do její nejbazálnější podčeledi Prostantheroideae. Zahrnuje zhruba 100 druhů, z nichž všechny jsou endemity Austrálie. Mnohé jsou pěstovány pro okrasu nebo jako zdroj esenciálních olejů a jako koření.

Popis

Jedná se obvykle o keře či polokeře, zřídka též stromy. Větévky a letorosty jsou většinou zhruba okrouhlé, někdy též čtyřhranné. Listy a mladé výhony některých zástupců jsou po rozdrcení aromatické. Květy jsou oboupohlavné, vyrůstající v paždích listů nebo v koncovém květenství, jímž může být thyrsus, hrozen nebo lata. Kalich je výrazně dvoupyský, stejně tak koruna, která může být bílé, růžové, světle fialové, purpurové, červené, modrozelené, případně i žluté barvy. Co do morfologie květů a s ní související strategie opylování je rod dělen do dvou sekcí: Květy s mělkou korunní trubkou a velkým spodním pyskem (Prostanthera sect. Prostanthera) jsou opylovány hmyzem, květy s dlouhou a hlubokou korunní trubkou a spodním pyskem menším (Prostanthera sect. Klanderia) jsou opylovány ptactem; pro podrobný popis ekologických vazeb ale dosud chybí dostatečná data.^[2] Plodem jsou tvrdky rozpadající se na 4 merikarpia, často jsou uzavřeny ve vytrvalém kalichu přehnutím jeho horního pysku.^[3]

Ekologie a rozšíření

Celý rod je rozšířen pouze v Austrálii a Tasmánii. Jeho zástupci zde rostou v široké škále biotopů: na březích vodních toků nebo v pobřežních křovinách, ve vlhkých deštných lesích stejně jako v suchých tvrdolistých porostech akácií, eukalyptů a přesličníků. Některé druhy (např. P. cuneata) zasahují až po subalpinská vřesoviště a křoviny, jiné rostou na exponovaných skalnatých stanovištích nebo ve vlhkých porostech mezi stromovými kapradinami. Vesměs preferují lehké, propustné, mělké půdy, méně či středně úživné; některé rostou na stanovištích s plným osluněním, jiné spíše ve stínu.^[4]

Význam a využití

Mnohé druhy jsou pěstovány a šlechtěny pro okrasu; převážná většina z nich však není mrazuvzdorná, v Evropě některé z nich dokáží přezimovat venku pouze na chráněném stanovišti v mírných oceanických podmínkách, například ve Velké Británii.^[5] Z České republiky jsou udáváni pouze dva zástupci v Botanické zahradě hlavního města Prahy, z toho jeden (Prostanthera ovalifolia) ve sbírce sukulentů skleníku Fata Morgana.^[6]

Vzhledem k obsahu aromatických látek jako menthol, cineol a další jsou využívány jsou jako zdroj esenciálních olejů, jako léčivky proti bolestem hlavy, nachlazení, při zažívacích potížích a jako antibakteriální prostředek, pro přípravu čajů a k inhalacím. Mnohé druhy fungují též jako koření.^[7]

Galerie

• 
  Stromovitý zástupce Prostanthera lasianthos
• 
  Prostanthera aspalathoides
• 
  Prostanthera ammophila
• 
  Prostanthera cuneata
• 
  Prostanthera decussata v přirozeném prostředí světlého lesa
• 
  Prostanthera striatiflora – celkový habitus
• 
  Prostanthera ovalifolia

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu prostantera na Wikimedia Commons
• Taxon Prostanthera ve Wikidruzích
• Soupis druhů v databázi Plants of the World