Provensálské Alpy

Provensálské Alpy
Provensálské Alpy
Nejvyšší bod	2 961 m n. m. (Tête de l'Estrop)
Nadřazená jednotka	Západní Alpy
Sousední jednotky	Drôme, Devoluy, Dauphinéské Alpy, Přímořské Alpy
Podřazené jednotky	Trois-Évêchés, Digne, Esterel, Maures
Světadíl	Evropa
Stát	Francie Francie
Horniny	vápenec, čedič, ryolit, žula, pískovec,
Povodí	Durance, Verdon, Ubaye
Souřadnice	44°30′ s. š., 6° v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Provensálské Alpy jsou pohoří nacházející se v jižní Francii v departementu Alpes-de-Haute-Provence. Geograficky se řadí do Západních Alp. Hlavním stavebním kamenem pohoří je vápenec. Nejvyšší hora je Tête de l'Estrop (2961 m).

Poloha

Na severu tvoří hranici pohoří silniční sedlo Col d'Allos (2247 m) a přehradní jezero Serre-Poncon. Na západě je hranice vymezena údolím řeky Durance. Na východě a severovýchodě sousedí pohoří s vyššími Kottickými Alpami. Jih masivu je ohraničen Středozemním mořem. Podél pobřeží se táhnou horské masivy Esterel a Maures.

Charakteristika a členění

Provensálské Alpy jsou krajinně velmi pestré a přitom rozlehlé pohoří. Celková plocha je 9300 km². Celé území masivu je plné hlubokých dolin, soutěsek a kaňonů v kterých tečou divoké řeky jako Verdon, Bevera či Loup. Tyto vodou vyhloubené kaňony mají stěny vysoké až několik set metrů. Sever masivu ještě má velehorský charakter a lze je přiřazován k Alpám (Trois-Évêchés a Digne). Jižní, přímořské celky Maures a Esterel jsou geologicky velmi staré a k Alpám se již nezařazují. Přesto jsou součástí horstva Provensálských Alp.

Trois-Évêchés

Trois-Évêchés je nejvyšší skupiny pohoří, kde se nachází nejvyšší vrchol Tête de l'Estrop. Zřejmě nejpůsobivějším štítem celého pohoří je Grande Séolane (2909 m). Celek je tvořen metamorfovanými horninami jako jsou pískovec a žula. Na východě a jihovýchodě sousedí se skupinou Přímořských Alp, masivem Pelat (Mont Pelat, 3050 m).

Vrcholy

Digne

Digne je plošně nerozlehlejší celistvý masiv Provensálských Alp, které se dále na sever rozdělují na mnoho nesourodých malých horských masivů, jejichž struktura je velmi složitá. Masiv Digne je tvořen vápenci a sádrovci. Vrcholy zde lehce převyšují hranici 2000 m. Nejvyšším vrcholem je Monges (2115 m).

Vrcholy

Esterel

Esterel je přímořská oblast Provensálských Alp která dosahuje svou nejvyšší výšku 618 m v kulminantním bodě Le mont Vinaigre. Stáří masivu se odhaduje na 250 mil. let a celková rozloha činí 320 km². Pohoří je tvořeno magmatickými horninami čedičem a ryolitem.

Vrcholy

• Le mont Vinaigre (618 m)
• Les Suvières (558 m)
• Pic de l'Ours (492 m)
• Cap Roux (453 m)
• Pic d'Aurelle (322 m)
• Rastel d'Agay (287 m)

Maures

Maures je opět horstvo, které lemuje Středozemní moře. Nejvyšším vrcholem je Signal de la Sauvette (780 m). Maures je tvořeno žulou, graptolitem a amfibolitem.

Příroda

Rostlinstvo je v oblasti teplých Provensálských Alp velmi pestré. Nalezneme zde i zástupce středomořské flory jako například pinie, cypřiše, jedlé kaštany či olivy. Daří se zde i pistáciím, pomerančovníkům a citroníkům. Zcela na jihu rostou opuncie, agáve, kaktusy a aloe. Nejcharakterističtější rostlinou oblasti Provence je však levandule, jejíž modré květy a omamná vůně je symbolem jižní Francie. V masivu Maures roste mnoho druhů orchidejí a nacházejí se zde masivní porosty dubu korkového.

Turistická střediska

• Grand-Puy (Seyne) - Digne
• Chabanon (Selonnet) - Digne
• Val d'Allos - Trois-Évêchés
• Pra Loup - Trois-Évêchés
• Saint-Jean-Montclar - Trois-Évêchés
• Bormes-les-Mimosas - Maures
• Le Lavandou - Maures
• Cavalaire-sur-Mer - Maures
• Saint-Tropez - Maures
• Sainte-Maxime - Maures
• Saint-Raphaël - Esterel
• Agay - Esterel
• Cannes - Esterel
• Le Trayas - Esterel

Literatura

• Petr, Ivo. Francouzské Alpy: turistika, treking, cykloturistika: 44 túr - od Ženevského jezera po Středozemní moře. 1. vyd. Ostrava: Mirago, 1999. 141 s. Průvodce po evropských horách; 1. ISBN 80-85922-62-2.

Autoritní data	NKC: ge128559 VIAF: 237330869