Quenstedtit

Quenstedtit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Fe₂³⁺(SO₄)₃·10H₂O
Identifikace
Barva	sv. fialová až červenofialová
Vzhled krystalu	krátce prizmatické, tabulkovité
Soustava	trojklonná
Tvrdost	2,5
Lesk	skelný
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	n_α = 1,547 n_β = 1,566 n_γ = 1,594
Vryp	bílý, nafialovělý
Hustota	2,1 g ⋅ cm⁻³
Rozpustnost	ve vodě

Quenstedtit (Linck, 1888), chemický vzorec Fe₂³⁺(S O₄)₃·10H₂O, je trojklonný minerál. Pojmenován podle: Friederich August Quenstedt (1809–1889), německý paleontolog, geolog, mineralog a krystalograf.

Původ

Řídce se vyskytující druhotný minerál vzniklý zvětráváním pyritu v aridních oblastech.

Krystaly tabulkovité, zploštěné podle {010}, krátce (do 1 mm) prizmatické podél {100}. Běžně tvoří povlaky a zrnité agregáty.

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5, hustota 2,1 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, dobrá podle {100}, lom nerovný.
Optické vlastnosti: Barva: světle fialová až červenofialová, bezbarvý, světle narůžovělá v procházejícím světle. Lesk skelný, průhlednost: průhledný, vryp bílý, nafialovělý.
Chemické vlastnosti: Složení: Fe 19,26 %, H 3,48 %, S 16,58 %, O 60,68 %. Snadno rozpustný ve vodě.
Další vlastnosti: Na vzduchu ztrácí vodu a přechází v coquimbit.

Vzácný minerál.

ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.

Zdroj dat	cs.wikipedia.org
Originál	cs.wikipedia.org/wiki/Quenstedtit