 Růže damašská | |
|---|---|
 Růže damašská | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | růže (Rosa) |
| Binomické jméno | |
| Rosa × damascena Mill., 1768 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Růže damašská nebo též růže damascénská[1] (Rosa x damascena) je vyšlechtěný hybridní druh z rozsáhlého rodu růže a jedna z nejstarších a nejdůležitějších kulturních růží s hojným využitím v okrasném zahradnictví, kosmetickém průmyslu a medicíně.
Původ
Vyšlechtěna byla pravděpodobně již ve starověku na Blízkém východě Peršany; v antických dobách byla pěstována ve starověkém Řecku i Římě. Do Evropy byla dovezena ve 12. či 13. století křižáky.[2]
Jako u ostatních starých kulturních růží je jejím přímým předchůdcem růže galská (Rosa gallica). Postupně vznikly dvě základní varianty: křížením s Rosa phoenicia jedenkrát ročně kvetoucí "letní damašská růže" (R. × damascena var. damascena) a remontující "podzimní damašská růže (Rosa x damascena var. semperflorens) křížením s růží mošusovou (Rosa moschata).[2] Dle analýz DNA obsahuje též genetický materiál ještě třetího druhu – Rosa fedtschenkoana.
Sama damašská růže pak stála na počátku šlechtění dalších kulturních variant, jako je růže stolistá a celé skupiny Bourbonek, portlandských růží a remontantek.
Popis
Obě varianty růže damašské tvoří vyšší, zhruba dva metry vysoké keře s obloukovitým vzrůstem a hustě ostnitými výhony. Listy jsou jako u jiných růží lichozpeřené, nejčastěji pětičetné, světle zelené a na spodní straně měkce chlupaté. Květy jsou spíše drobnější, ploché, plné, výrazně vonící, v pastelových odstínech růžové a bílé. Na konci výhonů vyrůstají po několika. Jejich stonky jsou tenké, proto květy nestojí vzpřímeně, ale zpravidla lehce převisají. Šípky jsou červené, lahvicovitého tvaru.[2]
Pěstování a využití
Bylo vypěstováno několik populárních okrasných kultivarů: 'Isphahan' (začátek 19. století, světle růžová), 'Madame Hardy' (1832, bílá, pnoucí), 'Marie-Louise' (1813, růžová), 'Rose de Resht' (před r. 1880, purpurová) nebo 'York and Lancaster', bíle a červeně žíhaná. Kultivar 'Trigintipetala' růžové barvy, vyšlechtěný v 17. století, je pěstován na květ pro výrobu růžového oleje – hojně např. v Bulharsku v proslulém Údolí růží u města Kazanlak, které se nachází mezi Sofií a Burgasem asi 200 kilometrů východně od Sofie, podle něhož se jí někdy říká "kazanlacká růže".
Kromě destilace růžového oleje a výroby růžové vody má damašská růže hojné využití též v gastronomii: jedlé korunní plátky jsou nakládány do cukru, zpracovávány na čajové směsi, na džemy, jako ochucovadlo marcipánu a jiných dezertů v orientálních kuchyních. Éterické oleje jsou využívány v aromaterapii a medicíně pro své uklidňující, antibakteriální, protizánětlivé a protikřečové účinky.[3]
Galerie
-
Kultivar 'Ispahan' -
Kultivar 'Madame Hardy' -
Kazanlacká růže -
Kultivar 'Rose de Resht' -
Kultivar 'Bifera' -
Kultivar 'Rosier de Damas'
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rosa × damascena na anglické Wikipedii.
- ↑ Růže damašská nebo růže damascénská?. Plzeň. 2016-09-19. Dostupné online [cit. 2018-06-13].
- ↑ a b c Rosa x damascena Mill. – růže damašská. zahradaweb.cz [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online.
- ↑ BOSKABADY, Mohammad Hossein; SHAFEI, Mohammad Naser; SABERI, Zahra. Pharmacological Effects of Rosa Damascena. Iranian Journal of Basic Medical Sciences. 2011, roč. 14, čís. 4, s. 295–307. PMID: 23493250 PMCID: PMC3586833. Dostupné online [cit. 2018-06-10]. ISSN 2008-3866. PMID 23493250.
Externí odkazy
Galerie růže damašská na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu růže damašská na Wikimedia Commons
Taxon Rosa × damascena ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Růže_damašská |
