| Radošov | |
|---|---|
 Náves | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′6″ s. š., 15°47′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 160 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,41 km²[2] |
| Katastrální území | Radošov |
| Nadmořská výška | 581 m n. m. |
| PSČ | 675 07 |
| Počet domů | 58 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Radošov 1 675 07 Čechtín obecradosov@seznam.cz |
| Starosta | Pavel Pařízek |
| Oficiální web: www | |
  Radošov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591564 |
| Kód části obce | 138517 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Radošov (německy Radoschau, Radeschau[4]) se nachází v severní části okresu Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 160[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Svatoslav, Kamenice, Kouty, Horní Smrčné a Chlum.
Název
Název obce Radošov se odvozuje od jmen Radoš, Radoslav.[5] Starší zápisy názvu obce byly též Rakoschow, Raposchow a Radossow.[6]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, kdy bylo změněno zboží v Třebíči Vojslava z Bytovčice za statek Vyšemíra z Radošova v Radošově. K osídlení území však došlo patrně již během 12. století. Obec měla odedávna převážně zemědělský charakter, její obyvatelé se zabývali pěstováním zemědělských plodin a chovem dobytka. Vesnice měla 16 domů a v roce 1490 byl zastaven, kdy zástavu pak Vilém z Pernštejna vyplatil a Radošov zůstal v majetku třebíčského panství.[6] Součástí panství byl i v roce 1678.[7]
Obec Radošov je přifařena do Chlumu. Od roku 1888, kdy byla v Radošově postavena školní budova, fungovala ve vsi obecná škola; začátkem 20. století mívala 80 dětí.[8] Ta bylo později zrušena a místní děti navštěvují základní školu v Kamenici. Bývalá školní budova nyní slouží jako kulturní dům.
Obecní knihovnu má obec od roku 1921, roku 1929 byl založen hasičský sbor. V roce 1937 byla vesnice elektrifikována a roku 1949 byl do vsi zaveden telefon. V roce 1956 bylo v Radošově založeno JZD, které se později sloučilo s JZD Kouty. V roce 1996 byla postavena víceúčelová budova, v níž se nyní nachází obecní úřad, zasedací místnost, veřejná knihovna, požární zbrojnice, klubovna mládeže a také ordinace praktického lékaře. V roce 1999 byla zahájena stavba obecního vodovodu, ta byla dokončena v roce 2000, v roce 2003 byla vesnice plynofikována. Roku 2008 byl rekonstruován kulturní dům, opravena hřiště a byl obnoven pomník padlým ve světových válkách, v roce 2009 byly také rekonstruovány místní komunikace.[9]
Do roku 1849 patřil Radošov do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava a od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1976 a 1990 patřil Radošov pod Kouty, následně se obec osamostatnila.[10]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 311 | 310 | 307 | 309 | 293 | 332 | 314 | 225 | 230 | 195 | 190 | 192 | 182 |
Politika
V letech 2006–2010 působil jako starosta František Semrád, od roku 2010 tuto funkci zastává Pavel Pařízek.
Volby do poslanecké sněmovny
| 2006[12] | 2010[13] | 2013[14] | 2017[15] | 2021[16] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (39.58 %) | ČSSD (25.47 %) | ČSSD (32.4 %) | ANO (30.35 %) | ANO (37.83 %) |
| 2. | KDU-ČSL (26.04 %) | SPOZ (20.75 %) | KDU-ČSL (22.22 %) | KDU-ČSL (14.28 %) | SPOLU (19.81 %) |
| 3. | ODS (13.54 %) | KDU-ČSL (13.2 %) | ANO 2011 (10.18 %) | ČSSD (10.71 %) | ČSSD (11.71 %) |
| účast | 68.57 % (96 z 140) | 74.13 % (106 z 143) | 76.60 % (108 z 141) | 78.87 % (112 z 142) | 81.02 % (111 z 137) |
Volby do krajského zastupitelstva
| 2008[17] | 2012[18] | 2016[19] | 2020[20] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (49.33 %) | ČSSD (30.95 %) | ČSSD (27.27 %) | ANO (25.6 %) |
| 2. | KDU-ČSL (16.0 %) | SPOZ (27.38 %) | ANO 2011 (20.45 %) | ČSSD (21.95 %) |
| 3. | ODS (10.66 %) | KDU-ČSL (14.28 %) | KDU-ČSL (17.04 %) | KDU-ČSL (15.85 %) |
| účast | 53.47 % (77 z 144) | 63.50 % (87 z 137) | 61.38 % (89 z 145) | 57.75 % (82 z 142) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (36 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (19 hlasů). Volební účast byla 87.50 %, tj. 119 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (79 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (35 hlasů). Volební účast byla 84.44 %, tj. 114 ze 135 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (15 hlasů). Volební účast byla 84.14 %, tj. 122 ze 145 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (69 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (57 hlasů). Volební účast byla 85.71 %, tj. 126 ze 147 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (42 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (25 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (15 hlasů). Volební účast byla 79.71 %, tj. 110 ze 138 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (59 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (56 hlasů). Volební účast byla 79.59 %, tj. 117 ze 147 oprávněných voličů.[23]
Pamětihodnosti
- Pomník padlých ve světových válkách
Zajímavosti
V blízkosti vesnice se nachází rybník Vavrovec, který se v letním obdobím stává oblíbeným rekreačním centrem pro lidi z širokého okolí. V lesích asi pět kilometrů severovýchodně od vsi se nachází hraniční kámen, u něhož se stýkají tři okresy: třebíčský, jihlavský a žďárský.
Osobnosti
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 76.
- ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 360.
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 28. Dostupné online.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. S. 104.
- ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 361.
- ↑ PAŘÍZEK, Pavel. Z historie obce [online]. Radošov: Obec Radošov, 2006-03-16 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 255.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radošov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Radošov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Radošov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Radošov_(okres_Třebíč) |
