Rafléziovité

Rafléziovité
Raflézie Arnoldova
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	rafléziovité (Rafflesiaceae) Dumort., 1829
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rafléziovité (Rafflesiaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Jsou to plně parazitické nezelené byliny, rozšířené v Asii. Raflézie Arnoldova je známa největším květem v rostlinné říši.

Popis

Zástupci čeledi rafléziovité jsou bezlisté a bezkořenné byliny, parazitující na kořenech a kmenech lián rodu tetrastigma (Tetrastigma) z čeledě révovité. Rostliny jsou dvoudomé (raflézie a Sapria) nebo i jednodomé (rod Rhizanthes má samčí, samičí i oboupohlavné květy). Kořeny jsou přeměněny ve vlákna pronikající do cévních svazků hostitelské rostliny a připomínající mycelium hub. Listy zcela chybějí nebo jsou přítomny jen jako listeny na bázi květu. Květy jsou velké, dužnaté, vyvíjejí se jednotlivě přímo z kmene nebo kořenů hostitelské liány. Okvětí je složeno z 5 (raflézie), 10 (Sapria) nebo až 16 (Rhizanthes) plátků, na bázi srůstajících v trubku. Cípy okvětí u rodu Rhizanthes mají dlouhé přívěsky. U rodů Sapria a raflézie je ve střední části květu vyvinuta manžeta a v jejím středu je otvor nazývaný diafragma. Ve spodní části vnitřku květu jsou u těchto rodů vyvinuty zvláštní, často větvené nebo kyjovité chlupy, které mají funkci nektárií či orodiforů, z nichž se šíří zápach lákající opylovače. Tyčinky u rodu raflézie vyrůstají v počtu 5 až mnoho ve spodní části límce, nacházejícího se ve středu květu. U rodu Rhizanthes tvoří množství tyčinek kruh okolo spodního okraje sloupku ve střední části květu. Semeník je spodní, srostlý ze 4 až 8 plodolistů s mnoha vajíčky. U rodu Rhizanthes má jedinou komůrku, u rodu raflézie se tvoří množství druhotných komůrek se síťovitou strukturou. Čnělka je sloupkovitá a na vrcholu rozšířena v terč. Plodem je nepukavá nebo nepravidelně pukající bobule.

Rozšíření

Čeleď zahrnuje 20 druhů ve 3 rodech. Je rozšířena v Asii od jižní Číny po indonéské ostrovy. Největším rodem je raflézie (16 druhů).

Ekologické interakce

Květy rafléziovitých jsou opylovány mouchami, které jsou lákány zápachem květů k nakladení vajíček. Plody raflézií jsou pojídány veverkami (rod Callosciurus) a tanami (Tupaia), kteří pravděpodobně také šíří semena. Způsob šíření semen u zbývajících dvou rodů není znám.

Taxonomie

V minulosti byla čeleď Rafflesiaceae často dávána do blízkosti čeledi podražcovité (Aristolochiaceae).

Čeleď v dřívějším pojetí zahrnovala celkem 9 rodů parazitických rostlin. V průběhu aktualizací systému APG byla většina těchto rodů přeřazena do 3 jiných čeledí a dokonce i do jiných řádů: rody ozorna (Cytinus) a Bdallophytum do čeledi ozornovité (Cytinaceae) v řádu slézotvaré (Malvales), rod Mitrastema do čeledi Mitrastemonaceae v řádu vřesovcotvaré (Ericales) a rody Apodanthes, Berlinianche a Pilostyles do čeledi Apodanthaceae zatím nejasného taxonomického zařazení.

Podle kladogramů APG je sesterskou skupinou čeledi Rafflesiaceae čeleď pryšcovité (Euphorbiaceae).

Zástupci

• raflézie (Rafflesia)^[1]

Význam

Květy raflézií jsou známy jako největší květy v říši rostlin. U raflézie Arnoldovy (Rafflesia arnoldii) mohou mít v průměru až 1 metr v průměru a vážit až 7 kg.

Seznam rodů

Rafflesia, Rhizanthes, Sapria^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rafflesiaceae na Wikimedia Commons
• Taxon Rafflesiaceae ve Wikidruzích
• Angiosperm Phylogeny
• Flora of China: Sapria
• The Families of Flowering Plants: Rafflesiaceae
• The Parasitic Plant Connection: Rafflesiaceae s.str.

Autoritní data	NLI: 987007530151405171